Zprávy z vesnice

Ahoj holky,
nějak poslední dobou nestíhám psát, ale čtu vás poctivě.
Musím proto opožděně a s omluvou popřát všem co už oslavili 3. narozeniny, tak že všem všechno nej nej nej.
Narozeniny jsme zatím oslavili jen ve 3, oslavy s příbuznými nás ještě čekají, už se moc těším ;o)). S dárky jsme to nepřeháněli, spíš pár drobností, stejně má vlastně asi všechno.
Na tříleté prohlídce to bylo koukám podobné jako u vás - Baru se rozhodla nekomunikovat, ani měřit a vážit, kdyby nebyli chápaví, tak by si do papírů napsali, že je těžce opožděná. Zvládla až kontrolu zraku, seděla mi na klíně a přečetla vše kromě posledního řádku. No a když na ní chtěl dr. šáhnout, tak bylo druhé kolo potíží. Taky se ptal na ploché nohy, my už ale chodíme na ortopedii, i když jsme to teď trochu zanedbaly. Baru totiž stáčí při chůzi špičku pravé nohy dovnitř, často si o ní i zakopává. Akorát že nám dr. zatím nic moc neporadila, jen takový cvik, spíš masáž, jak tu nohu asi uvolnit.
Jo a plíny na noc má pořád, nemám na to nervy a odvahu s nima skončit, i když poslední dobou se mi zdá, že jí má ráno suchou. Jenže už jsme jí 2x sundala a jednou se počůrala ve spaní, asi tak mezi 10 a 11, a jednou se počůrala než usnula, i když byla vyčůraná a na záchod si samozřejmě říct umí. Nechápu to. Nějak poslední dobu nevím co dřív, doma, na zahradě, věnovat se Baru nebo "psát úkoly" - nastal totiž čas, kdy musím odkroutit 2,5 měsíce výpovědní doby v práci a tak dostávám práci na PC domů a není toho málo.
Na zahradě jsme začali dělat plot, snad už brzo dojde i na trávník a konečně se zbavíme toho bahna. Jen ty finance nás teď nějak trápí, už se fakt hodně těšíme na výplatu. Ale aspoň je zase kus něčeho hotovo a pomalu se nám blíží cíl - oplocený pozemek a založená zahrada.

Zase jsme se rozepsala, doufám že vás nebude nudit ten můj román číst.
Mějte se prima a já se zase někdy objevim.
Páčko Verča