Re: Může mi nějaký učitel vysvětlit, proč nesmí být online výuka?

Vyvinuta na lidských plodech? Tím myslíš pár buněk, před x desítkami let? Které se používají pro vývoj nejen vakcín, ale i léků? Všechno špatně a zrušíme to?


Český biochemik Jan Konvalinka:
"Existuje mnoho typů vakcín proti virům nebo bakteriím. Dříve se vakcíny většinou připravovaly ze živých, ale oslabených virů, které vybudí imunitní odpověď organismu, ale nezpůsobí nemoc, nebo rovnou z umrtvených zcela inaktivovaných virů.

V posledních desetiletích se stále více přechází na očkování pomocí takzvané rekombinantní vakcíny: neočkuje se celým virem, ale jen jedním jeho proteinem, zpravidla tím, který se nachází někde na povrchu viru, na který reagují buňky imunitního systému. To je samozřejmě mnohem bezpečnější, protože tělo už s patogenem při očkování vůbec nepřijde do styku a omezuje to výskyt nežádoucích vedlejších účinků.

Tyto proteiny se připravují za použití technologie, jež se vznešeně nazývá „rekombinantní DNA“: vložíme do laboratorně ochočené bakteriální nebo savčí buňky gen pro příslušný protein a necháme ji, ať ho pro nás vyrobí. Připomínám, že touto technologií se už mnoho desítek let připravuje mimo jiné veškerý inzulin, který zachraňuje životy milionů diabetiků na celém světě.


Některé proteiny musíme připravovat přímo v lidských buňkách. A tady máme problém, protože běžné lidské buňky se v laboratoři normálně nemnoží neomezeně. Právě proto už před desítkami let vědci vytvořili řadu nádorových nebo embryonálních buněčných linií, které se pro tyto účely používají. Například u mne v laboratoři běžně používáme pro studium rekombinantních proteinů buňky známé pod zkratkou HEK (Human Embryonic Kidney cells), jejichž předchůdce opravdu někdy začátkem 70. let někde v Holandsku izolovali z lidského plodu.

Spousta experimentů se dělá na HeLa buňkách, což je zase linie, která vznikla z buněk odebraných před sedmdesáti lety z nádoru děložního čípku paní Henrietty Lacksové, matky pěti dětí. Vedle toho se používá řada buněčných linií pocházejících z hlodavců nebo opic. Ty se po desetiletí množí v laboratořích a pracují s nimi tisíce vědců z celého světa, mj. i při vývoji vakcín.

Čili: vakcíny žádné buňky potracených lidských plodů neobsahují. Není vyloučeno, že u některých z nich byla v průběhu výroby použita buněčná linie, jejíž pramáti před tisíci generacemi byla lidská embryonální nebo nádorová buňka. Nebo buňka šimpanze.

Jestli s tím máte problém, budete se muset vzdát nejméně poloviny moderní medicíny, včetně nejúčinnějších protinádorových léků. Já bych to nedoporučoval."