Pavlo, pokud by si "naši" antivaxeři někde lebedili ve stylu každýho věc a netýkalo se to nikoho dalšího, tak by to mohlo fungovat. Ale je u nás je těch třecích ploch víc:
Když "náš" antivaxer onemocní, nepracuje, stáhne s sebou do karantény další antivaxery – a ostatní musí pracovat za něj. Jsou unavení, už i tak melou z posledního.
Občas antivaxer nakazí kolem sebe pár dalších lidí, což se řeší několik následujících dní. Kdo je čí kontakt, kdo se má testovat, kdy, někdo musí vyplnit formuláře pro hygienu.
Antivaxer své kolegy z neschopenky občas povzbudí zprávami o tom, jak se mu daří dobře, ale že si stejně neschopenku ještě prodlouží, aby šel do práce fit.
Ostatní makají dál, jsou čím dál tím víc uštvaní.
Ti, co je antivaxer nakazil, rozšíří nemoc mezi pár dalších lidí.
Pak začnou očkovaní a uštvaní kolegové potkávat venku antivaxery v karanténě na procházce, v obchodě (zvlášť významné odbojáře i bez roušek), či antivaxerské matky s dětmi, které jsou v karanténě, jak je vedou na úřad práce/k zubaři a podobně, protože jim je nemá, kdo hlídat.
Pak na ně antivaxeři v karanténě, kteří courají venku, jako by se nechumelilo, začnou ječet, že jsou chudáci, bo nikam nesmějí, a to kvůli nemoci, která neexistuje, a přitom ji nejvíc šíří očkovaní.
Pak přijde do práce antivaxer, co byl nemocný, spolu s antivaxerem, co byl v karanténě, setkají se s ledovými ksichty svých unavených kolegů – rozjařeně na ně houknou, že to zvládli v pohodě, konečně si odpočinuli – a šlo by to ještě líp, kdyby teda obvoďáci dělali, co mají a předepisovali léky na dnu, bo jim moc pomohlo, když jim je přinesl antivaxerský strejda.
Soucitně mrknou na kolegyni, které zrovna zrušili operaci páteře kvůli přeplněným nemocnicím, je už pár měsíců na neschopence a doplazila se o berlích pro nějaké věci ze skříňky.
Nakonec se naši antivaxeři ulejou do kouta a začnou si stěžovat, že jsou pod strašným tlakem okolí, že je my ostatní nutíme, aby se očkovali, a že si do sebe to svinstvo píchnout NIKDY nenechají. Občas některý postuje slátaninu o strašném nebezpečí očkování/očkovaných pro děti, a když místní tříleté dítě odveze s covidem sanitka do nemocnice, tak mávnou rukou, že se na něj pomodlí a bude to cajk.
Nedokážu si představit, jak a kdy se tuhle propast podaří překonat