Re: Očkování proti koronaviru v praxi

Libiku, nadčlověk? Kdo je nadčlověk? On někdo takový existuje?

Víš, Libiku, mnozí lidi ti toho mnoho řeknou až na dřeň, když se uklidní a ztiší...ale na netových diskuzích tohoto typu to asi nenajdeš.
Vědomí smrti, toho konečného ve fyzickém světě, přece máme v sobě každý. Chtěli bychom jistoty, zachycení se někde venku, pojistku, na to nemusím být filozof ani znalec lidských duší a nemusím mít ani vhled...je to prostě jedna z lidských přirozeností.

Víš, ten příspěvek, co jsem psala, vlastně vznikl z toho, že se setkávám s lidmi, i vlastně tady virtuánlě (i když ano, strach je tu samozřejmě popírán), kteří se bojí.
Nejsou to moji blízcí, ale jsou to lidi, které znám, lidi povětšinou staří či postarší, nechci znova jmenovat tady odsud...a třeba rodiče lidí, se kterým se stýkám, a ti nějakým způsobem se zacyklili v tom, že uvěřili tomu všemu, co se praví v médiích, přestali mít nadhled nad situací, a uzavřeli se v dost šíleném strachu.
Já vím, že je to jejich věc a jejich život, jsou to oběti doby a někdo by mohl říct - jejich smůla!
Svým způsobem by si to měli vyřešit sami v sobě, vyhledat různé informace, poddrobit je kritickému myšlení, vyjít ven a podívat se, co se doopravdy děje...ale v zacyklení to často nejde, známe to asi všichni.
Ti lidi používají slova smrtelná nemoc, mrtvoly a mrazáky, strach ze smrti, strach z dušení a udušení, strach z nedostatku lůžek, strach z toho, že je oddělí a izolují a že zemřou bez rodiny. Asi bych na ta slova neměla klást důraz a neopakovat je, ale ono je to tak.
Jsou lidi, co se bojí být nemocní, lidi, co se bojí být izolovaní, neočkovaní, očkovaní...a denně přibývá přičítání mrtvol, přičítání "nakažených", přitahování šroubů, slibování, že se bude očkovat a je to východisko z nouze, pak je zas nedostatek vakcín, stříkaček, zdravotníků, nedostane se na každého :), celkově je to - DĚSENÍ LIDÍ a CHAOS.
samozřejmě to nejsou všichni, je to menší část lidí...ale jsou to ti, kteří hlavně tvoří tu část lidí, která je nejohroženější.
Čekají na spásu zvenčí. je takřka legrační sledovat (kdyby to nebylo k pláči), jak jim byla vzata ta jistota toho, že se naočkují a bude vyřešeno. A najednou to není tak jednoznačné - část těžce nemocných očkování nemusí vůbec přežít, někomu se zhorší zdravotní stav, někoho to takřka nechrání - a nyní lidi vědí, že se mohou nakazit i tak...že stejně musí být v rouškách a v karanténě, kdyby něco...a že - stejně je nejideálnější se spolehnout na svou imunitu, tu bariéru mezi jimi a světem, ten dokonalý systém, který máme od přírody. Já vím, že na všechno nestačí 100%, ale je to to nejlepší, co máme. Koneckonců i očkování stimuluje a učí naši imunitu.

Někteří lidi (i ti staří) pochopili, že ty otázky, odpovědi, tu oporu musejí najít hlavně v sobě...je jich už poměrně dost a přibývají, jsou schopni si držet určitý odstup od toho, co se děje, existovat už v přítomnosti s vnitřním klidem, přijmout situaci, jaká je...a žít tak, jak se dá, s určitou i vnitřní soukromou klidnou radostí. Důvěřovat, že je o nás svým způsobem postaráno.

Ten druhý pól lidí chce záruky, pojistky, záchranu - zvenčí. Ti lidi jsou teď dost zmateni, protože systém je v tuto chvíli dost chaotický a země jako by byla nestabilní a chvěla se pod nohama, samozřejmě obrazně řečeno.
jsou lidi, kteří už půl roku nevyšli z bytu, protože za dveřmi číhá smrtelná choroba. Pro ně tam prostě je, není síla, která by jim to vymluvila, možná až řeknou v televizi, že nebezpečí pominulo a je za dveřmi zase bezpečno.

Já vlastně ani nevím, proč to píšu, protože si myslím, že ti, kdo to vnímají jinak, stejně ten můj úhel pohledu nebudou chtít ani přečíst, uchopit a podívat se na něj.

Je mnoho subjektivním pravd a samozřejmě to každý vnímáme jinak.

Toto, co jsem popsala, je prostě lidské, je to naše přirozenost. Přirozeností je pak v sobě postupně probudit tu sílu a stabilitu v sobě. To jde buď v klidu, nebo to může přecvaknout z té nejhorší situace...a ne, nestanou se z těch lidí nadlidi, ale najednou přijde větší vnitřní klid, vnitřní důvěra v Život (a s tím je spojeno narození i zánik), a hlavně těm lidem se najednou žije líp...mohou žít i v nepříznivém společenském světě a jsou tu rádi, vystoupí se svého soukromého i společenského "pekla".

Takže ne, nejsem nadčlověk, jen poslouchám a vnímám lidi - zblízka.
To, co vnímám, tu nejde celé vypsat, možná by to dalo na knihu, na dvě, na tři...takže to, co jsem tu popsala, je zkratkovité, neúplné, bez určitých potřebných souvztahů...a vytrženo z kontextu a použito to může znít prostě divně.
Nevadí, když už jsem to napsala, tak to tu nechám.

A ještě napíšu, že od včerejška vnímám určitý krok zpátky od tendenčního mediálního děsení...zaslechla jsem kousek zpráv ...možná už vedení došlo, že tudy cesta nevede, nebo potřebují národ nasměrovat kousek na jinou kolej?
Nebo výhružky a sankce začínají ztrácet vliv?

A když už jsme u té smrti...a já už v tomto tématu nebudu pokračovat dál a zorientuju se na něco jiného , dnes jsme mluvili z člověkem z krematoria...říkal, že na jaře měli podstav, nyní mají opravdu víc práce než obvykle, ale z toho důvodu, že SEM PŘIVÁŽEJÍ NEBOŽTÍKY Z POLSKA, ne snad, že by nestíhali, ale kvůli ceně.
Takto se dají ohýbat fakta...ohýbat čísla, použít je tam, kde je potřebujeme mít...a na děsení lidí, opět, jak jinak. Jo, slyšela jsem, že včera někdo z vlády byl nucen přiznat, že krematoria nestíhají kvůli tomu, že se sem svážejí těla z okolních států...a že to zastaví )to jsem zaslechla jen zprostředkovaně, ne na vlastní uši). Ale toto už člověk ponechám o samotě jen s televizí často neodliší, neslyší, nezachytí...

Já se těm lidem nevysmívám, neopovrhuji jima, nelituju je, jen mám s nimi SOUCIT...a ještě pořád se zlobím na systém, že toto dovolil...že dovolil nebo možná spíš zapříčinil z nějakého zatím skrytého důvodu (?) to, aby se hlavně staří, nemocní, osamělí lidi dostali do tohoto stavu "pekla na zemi".

Protože když se na to podíváme zvrchu, ono se ve skutečnosti zas tak moc neděje .