Re: Duševní hygiena v období epidemie

Kat,
malej dělá obrovské pokroky. Když jsem si ho vzala z nemocnice,tak šel se svěšenými rameny,hlavou skloněnou a šoupal nohama jako starý člověk. Teď běhá,zpívá,křičí,směje se jako normální šťastné dítě. Už se polekaně neděsí přitom,když si třeba umaže kalhoty nebo zavýskne. Ví,že ho za to nikdo nebude trestat. Dokonce už se mi i párkrát stalo,že nekřičel v noci ze spaní a netočil se po celé postýlce.Zranění se také zahojila. Jen ta dětská dušička má veliké šrámy a nejsem si jistá, jestli se to někdy časem zahojí. Je to báječnej a skvělej človíček.Přes prázdniny dopiloval barvy, naučil se písničky, naučil se plavat,potápět a skákat do bazénu. Je připravenej do školky jako jiné děti.
Jen nám bohužel hází klacky pod nohy úřední moloch. Bohužel policie pracuje pomalu. Ti co mu to udělali jsou na svobodě, neobvinění,neodsouzení a dělají si na něj právo. Soudce,který řeší svěření do péče musí k nim přistupovat jako k netrestaným,protože obvinění nepadlo a soud neběží. Následně asi zavřou mě,až ho odmítnu vydat jestli k tomu dojde.