Re: Bydlení u prarodičů
myslím, že jakmile se začne operovat slovy "vychcanost" a podobně, tak půjdou případné dobré vztahy do kopru. Což nebrání tomu nanést to, že dcera 2 by potřebovala bydlet, ale jako mezi normálníma lidma, ne "my máme nárok a když vy ne to a to, tak jste vychcaný".
A taky co ten děda, kterej se musí omezovat kvůli spolubydlícímu už teď, a kdyby tam byli 3, musel by ještě víc? Byla to asi jeho dobrá vůle, ale vzhledem k tomu, že jeho a babičky dobrá vůle byla i darovat byt za života (a zajistit tak spravedlnost mezi dcerami), bylo by dobrý jen proto, že sestra "ušetřila" chtít za každou cenu "ušetřit" taky i na úkor toho otce? Já si to nemyslím, pokud netřou bídu s nouzí, tak si myslím, že zaplatit bydlení dětem je primárně věc rodičů, tedy sestry 2, a nedostane-li se jí v tom pomoci, nevnímám to jako křivdu (leda ž by ten byt už teď platila a nemohla ho využívat, což ale asi není ten případ.)
Myslím si, že v rodinných (nejen) vztazích je na místě určitá velkorysost (možná ne vůči frapantní nespravedlnosti a okrádání (což ale tohle nejspíš není ),a le ne ve striktním trvání na tom, že "vše napůl".
Odpovědět