Re: Život se sobcem

Ony ty školy často stojí a padají s osobnostmi učitelů...a vůbec nejde o to, zda je to základka nebo gympl nakonec.

Zef, přesně!

A tedy kombinace "neprofesionální" učitelky na základce je o dost horší než na tom gymplu. Takže pokud se podaří dítěti od takovýho materiálu odejít jinam, tak je jen dobře! Já jsem tedy přesvědčená, že dceři přechod na 8G prospěl a čerpá z něj doteď i když už je na VŠ.

Každý dítě si svou cestu v životě najde o tom jsem přesvědčená, někdo ji má třeba trochu víc zakroucenou, než se "najde", ale nevím, proč by mělo dítě nějak víc trpět, když mělo tu smůlu, že ve svým vzdělávacím institutu narazilo na frustrovanou píučku, která se realizuje tím, to dát netabulkovýmu dítěti nějakým způsobem sežrat.

Mám už dvě děti na VŠ a ještě jedno kolo na prvním stupni ZŠ právě absolvuji, takže bych měla mít nadhled, ale ne vždy se to daří. Právě teď dost přemýšlím o tom, zda vytrvat a zatlouct v dítěti touhu po vědění a nechat ho přesvědčit o tom, že nejlepší je přepapouškovat přesně to, co po něm paní učitelka chce ... uklidňuje mne pouze fakt vidiny 8G ať státního nebo soukromého, ale déle na ZŠ to fakt nedám(e) a smutný je, že je to zkušenost se třemi různými ZŠ. Názor paní učitelky v pátý třídě byl, že dcera je na gymnázium nevhodná - (maturovala tam se samýma jedničkama)! Synátor ve třetí třídě měl z paní učitelky na ČJ takový trauma, že musel přejít na jinou ZŠ, jinak by ho zničila - taky dle ní úplně nestudijní typ. (Dnes studuje medicínu). Jak si těch učitelek pro tyhle názory pak vážit nějak nevim.