Re: Záchrana dětí - reakce muže
Kat, pročítala jsem pár let zpět příručku pro záchranáře amatéry, většinu jsem toho zapomněla, ale pamatuju si, že nejhorší (a nejčastější) chyba je nedělat nic v obavě, že něco zkazím. Vždycky je lepší dělat něco. Hodně lidí má zafixováno, že zraněný může mít probém s páteří, a tak se s ním nemá hýbat, takže mu ani nedají masáž srdce a umělé dýchání. Přitom zranění páteře není tak časté, a i kdyby to byl ten případ, pak stejně bez přísunu kyslíku do mozku nepřežije. Další věc, která mi utkvěla, je - když je více zraněných, tak ti, kteří křičí, nejsou v ohrožení života, a je třeba se nejprve věnova těm, kteří jsou potichu. Ze všecho nejdůležitější je zajistit bezpečí svoje a svých blízkých - tj. když např. přijedeš k nehodě, zaparkuj třeba dál od místa, ale v bezpečí. Pak je důležité se na chvíli zastavit a zamyslet. Před rokem jsme v dešti jeli po dálnici, předjel nás chlapík a chytl smyk, párkrát se otočil a zapíchl to do středních svodidel. Manžel to pohotově ubrzdil, zaparkoval bezpečně u krajnice, ale! nezastavil se, nezamyslel se, řekl jenom "volej", vyskočil ven a běžel přes dálnici k němu. Úplně zapomněl vzít si reflexní vestu, přitom hustě pršelo, bylo špatně vidět, brzy začala přijíždět další a další auta.
Odpovědět