Re: Matka dráb, být či nebýt?

Tak já si taky vždycky představovala, že 11-12 leté dítě by si své školní záležitosti mělo z podstatné části řešit samo. Ale na druhou stranu 6. třída je první rok 2. stupně a je to velká změna - různí učitelé na různé předměty, je třeba učit se na jeden den víc předmětů (mám obavy, že stále přetrvává ten systém, že "kdokoliv může být zkoušen kdykoliv"?) a pro děti, které se na 1. stupni nemusely téměř (nebo i vůbec) doma připravovat, kromě zadaných domácích úkolů, to může být dost šok. Takže, pokud má dítě potíže (tj. např. trojky, které lze považovat za zbytečné), snad by bylo dobré se ještě tento rok "vyhecovat" a pokusit se mu pomoci s tím aby se "naučilo učit", pokud to jen trochu jde? "Napospas" bych ho asi nechala až další rok, pokud by mé dobře míněné rady (jejichž užitečnost bych si případně i zkusila ověřit u učitelů nebo jiných rodičů, v "literatuře" atd.) nevedly k žádoucímu cíli - tj. dítě by přípravu sabotovalo nebo by se ukázalo, že holt na lepší výsledky nemá ...