Re: Jedné byliny a plevely, zeleninové natě atd.

Z plevelů vařím leccos, akorát mi to doma moc nechtějí jíst

Některé plevele jsou opravdu jedlé bezpečně, některé spíš omezeně, často obsahují látky, které jsou ve větším množství toxické.
Cimbur tu dala odkaz na můj web (dala odkaz jen na letní plané, tady je na plané po celý rok http://www.celorocnikucharka.cz/recipe/all?id=2), kde mám receptů z planých rostlin poměrně dost, popř. pod záložkou Příspěvky v médiích jsou odkazy na TV a rozhlasové rozhovory, kde jsem ukazovala všemožné jedlé plevely a jídla z nich. Taky jsem o tom psala před 2 lety do Apetitu, tak pokud máš starší čísla, můžeš tam najít ve třech číslech seznamy toho, co se dá v ten daný měsíc sníst.

U receptů se snažím vždy uvádět poznávací znaky rostliny a také hlavně nebezpečí, která při její konzumaci hrozí - jak předávkování, tak hlavně u nebotaniků záměna s jedovatou rostlinou.

Za relativně bezpečné se dají považovat pampelišky (mladé listy před vykvetením moc hořné nejsou, starší listy můžeš bělit, návod také u mě na webu), popenec, krvavec, brutnák (ten se dá vyset na zahradu, je to hezká kytka), levandule, růže, lebeda.

Už určitou opatrnost chtějí třeba sedmikrásky, řebříček a vůbec hvězdnicovité, obsahují thujon a nemůžou se tím pádem jíst ve větším množství, spíš tak hrstička pro parádu.

Vyloženě rizikové jsou plané miříkovité, s výjimkou bršlice, kterou asi většina lidí pozná a nedá se zaměnint s prudce jedovatými. Ale zkoušet planý kerblík apod. je doslova hra se smrtí, splést to s bolehlavem, krabilicí či tetluchou jde snadno a fakt to může dopadnout blbě.

S planýma rostlinama je to jak s houbama, je potřeba znát ty nejnebezpečnější a při sebemenší nejistotě se držet toho, co se ničemu prudce jedovatému nepodobá.

Natě mrkve, ředkviček, červené řepy, kedlubny, květáku... se jíst dají, ale z obchodu je teda já mívám nevábně olezlé a nejím je, jím jen domácí neohnusnělé (mrkvovou nejím, jelikož jsem na ni alergická, ale jíst se dá).