Re: Krvavý dědek, krvavé koleno

U nás na Hané se to vždycky hrálo následovně.
Určil se krvavý dědek, který si sedl na návsi ke staré pumpě. Pak se určila matka, která odpochodovala k zídce, a děti – zbytek – za ní. Obestoupily ji ze všech stran a volaly jeden přes druhého: „Mamó! My máme hlad!“ – „Tož mě neotravujte, děcka a jdite si pro neco do špajsky!“ odpoví matka.
Děti běží k pumpě, chvilku chodí okolo a pak na ně vybafne krvavý dědek. „Pomóóc! Tam je nejaké bubák! My se bojíme!“ volají děti a běží zpátky k zídce.
„Ále, to jenom bábě spadla dule sukňa!“ uklidňuje je matka a posílá je do špajsky znova. Tam ale zase číhá krvavý dědek a děti s křikem utečou.
„Ále, to jenom bábě spadla dule podprsenka!“ říká zase matka a děti jsou potřetí do špajsky a potřetí je vystraší krvavý dědek.
„Ále, to jenom bábě spadly dule gaťky!“ tvrdí tentokrát matky, ale děti už nevěří a opakují, že je tam určitě bubák a že už tam samy nepůjdou.
„Tož dobře, no!“ uvolí se nakonec matka, „Tak se přesvědčíme!“
Krvavý dědek ve špajsce znovu vybafne, vystrašené děti utečou k zídce a zůstane tu jen matka.
„Kdo jsi?“ zašeptá matka.
„Já su Krvavé dědek!“ odpoví dědek hrobovým hlasem.
„Co jíš?“
„Lidské maso!“
„Co piješ?“
„Lidskou krev!“
„Na čem spíš?“
„Na lidské kůži!“
„Kdy si přindeš pro moje děcka?“
Dědek se chvíli rozmýšlí a pak jí do ucha pošeptá nějakou hodinu, dejme tomu, že čtvrtou. Poté se matka s dědkem rozloučí a vydá se k dětem. Společně se chytí za ruce, točí se v kruhu a společně odříkávají:
„První hodina odbyla…“
A matka doplní: „…lampa ještě svítila.“
„Druhá hodina odbyla…“
„…lampa ještě svítila.“
„Třetí hodina odbyla…“
„…lampa ještě svítila.“
„Čtvrtá hodina odbyla…“ odříkávají sborově děti, když vtom matka vykřikne: „…a lampa zhasla!“ Od pumpy se za strašlivého řevu vyřítí krvavý dědek a začne děti honit. A koho chytí jako posledního - nebo ho nechytí vůbec – ten se stává krvavým dědkem. (Pamatuju si, že původně jsme to hrávali tak, že koho chytí první, je krvavým dědkem, jenže protože všichni vždycky toužili být krvavým dědkem, nechávali se schválně chytit a to nebylo ono.)