Re: známkování tělocviku

janino,

to je třeba můj případ...nemůžu dětem většinu těchto cviků ukázat osobně. Ale třeba když mám svoji třídu, mám možnost jim všechno ukázat přes videa, navíc opakovaně, zpomaleně...ale nejlepší je stejně ta průprava...jednotlivými jednoduchými cvičení zafixuješ určité pohyby, pak to propojíš, pak vyzkoušíš (třeba roznožka přes spolužáky), no a potom už dítě ví, co a jak.

Přitom třeba v osmnácti jsem neměla s ničím, kromě plavání, žádný problém...do prvního dítěte jsem závodně běhala agility, hrála florbal, rozhodně jsem nebyla líná a ze Sokola jsem měla slušnou průpravu na gymnastiku, atletiku...

Teď se holt musím poprat s tím, jak vypadám, i smetodikou nácviku jednotlivých činností tak, aby to k něčemu bylo.

Zase to má výhodu pro ty děti, které si moc nevěří, nebo jsou silnější apod. Není tak těžké je u některých cviků přesvědčit, že když to dokážu já, zvládnou to taky....třeba u přeskoku přes švihadlo, že jde skákat bez dupání...nebo že když se dají správně ruce a člověk se odrazí, jak má, tak kozu neporazí....

A snažím se vzpomínat...a nějak si nepamatuju, že by nám kdokoliv ukzavoval, jak co dělat, ať už ve škole, nebo v Sokole...v Sokole někdy ti starší, co už to uměli, ale jinak bylo vše o tom popsání, jak na to, vlastním vyzkoušení, a potom upravování podle návodu...