Re: Rozvod

Ahoj Vlasto,
já na tvém místě bych o určení výživného požádala okamžitě. Budeš-li mít v ruce pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že Tvůj manžel je povinen Ti výživné platit, můžeš následně požádat soud i o výkon rozhodnutí ( ve Tvém případě by asi přicházely v úvahu srážky ze mzdy, event. možná ještě přikázání pohledávky z účtu u banky). V případě, že manžel svou vyživovací povinnost k dětem neplní dobrovolně, je zbytečné čekat až na rozvodové řízení (ostatně podle § 25 a 26 zákona o rodině musí rozhodnutí o rozvodu manželství předcházet rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí, tj. mimo jiné i řešení otázky výživného).
Komplikovanější to zřejmě bude s bytem. Máte-li byt ve vlastnictví a nabyli-li jste ho za trvání manželství (a předpokládám-li, že jste si neupravili rozsah společného jmění manželů odchylně od úpravy v občanském zákoníku), je tento byt součástí společného jmění manželů. Toto společné jmění manželů zaniká až se zánikem manželství (§ 149 odst. 1 občanského zákoníku) a až tehdy může být vypořádáno. Ustanovení § 148 odst. 1 připouští sice možnost, aby společné jmění manželů soud ze závažných důvodů zúžil (z této možnosti jsou vyloučeny věci tvořící běžné vybavení společné domácnosti), ale nemám s tímto ustanovením žádné praktické zkušenosti, takže nedokáži odhadnout naději na úspěch, pokud jde o společně užívaný byt. A jen na okraj - soud v žádné případě Tvému manželovi nic na bydlení neurčí, pouze v Tvém případě může v rámci vypořádání společného jmění rozhodnout, že byt ve tvém výlučném vlastnictví (a lze předpokládat, že v tomto případě by Ti soud zřejmě uložil poskytnout bývalému manželovi určité vyrovnání v penězích), čímž on ztratí právní důvod k tomu, aby v bytě bydlel, ale podle mého názoru nebude mít povinnost vystěhovat se dřív než bude mít alespoň náhradní ubytování (ale přiznávám, že si v tomto ohledu nejsem příliš jistá).
A pro úplnost dodávám něco o postupu při zániku společného jmění manželů. Při zániku společného jmění manželů se provede jeho vypořádání, a to buď dohodou bývalých manželů (musí být písemná – viz § 150 odst. 1 občanského zákoníku) nebo na návrh některého z manželů toto vypořádání provede soud (150 odst. 3 občanského zákoníku). V této souvislosti považuji za nutné upozornit na to, že pokud k vypořádání společného jmění nedojde do tří let od jeho zániku, tj. od rozvodu manželství (protože se bývalí manželé nedohodli a žádný z nich nepodal návrh na to, aby vypořádání provedl soud), platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci užívá (tj. každého z bývalých manželů bude mít ve svém výlučném vlastnictví ty věci, které bude užívat v den, kdy uplynuly 3 roky ode dne, kdy rozhodnutí o rozvodu nabylo právní moci); o ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné (§ 150 odst. 4 občanského zákoníku).