Re: trochu čísel

Unijním státem, ve kterém azylanti hledají nejvíce budoucí zázemí, je Německo, a to s výrazným předstihem před Maďarskem, které možná poněkud překvapivě zaujímá v tomto zvláštním žebříčku druhé místo. Německo v současné době eviduje přibližně 121 400 žádostí o azyl. Nabízí uprchlíkům v průměru sedmiměsíční proceduru při získání práva na azyl a tříměsíční lhůtu na uznání možnosti v zemi legálně pracovat či podnikat. Každý příchozí, jehož žádost o azyl německé orgány uznají, může pobírat 134 eur podpory za předpokladu, že mu stát poskytne ubytování. Příspěvek pro jednu dospělou osobu nemající takové ubytování činí pak 346 eur.

Toto finanční zabezpečení může patrně sehrávat určitou roli při výběru místa azylu, neboť v některých aspektech (dávka pro azylanta s přístřeším a lhůta pro získání pracovního povolení) jsou v Německu výrazně lepší než například ve Francii (91 eur, 9 měsíců). Ve Švédsku azylant se zabezpečeným přístřeším pobírá 75 eur, zato ale může získat práci následujícího dne po přijetí jeho žádosti o azyl. Ve Velké Británii dostane možnost pracovat až po roce a dávka pro azylanta s přístřeším i bez něj je stejná. Činí 217 eur.

A jak jsou na tom se žádostmi o azyl další státy Evropské unie? Francie a Itálie evidují přibližně 24 tisíc žádostí, Švédsko a Rakousko necelých dvacet tisíc, Velká Británie něco přes devět tisíc, Řecko téměř pět tisíc, Španělsko necelé čtyři tisíce. Vzhledem k rozloze a počtu obyvatel je dosti nízký zájem ze strany azylantů o Rumunsko (625). Toto číslo je srovnatelné se statistikou platnou pro Českou republiku, v níž podle zdroje Eurostatu (zdroj pro všechny tyto údaje) bylo evidováno 550 žádostí (o 25 méně než eviduje Kypr a o 130 více než Lucembursko). Další velmi nízká čísla pocházejí ze Slovenska (75) a z Pobaltí, kde jsou hodnoty všech tří států přibližně stejné, a sice kolem stovky žadatelů. Nízký počet, 260 žadatelů, eviduje také Portugalsko.