Re: Malé dítě v restauraci

mandelinko, souhlasím, hlavně v rámci výletů, pobytů jinde než doma, sme chodili často. taky s dědou. nebo klidně jen i děda na jedno točený a my na limču a pokecat se štmagastama. nenechalo to na mě negativní stopu, teda doufám chlapi si rádi popovídali s dětma, byli na nás hodný, dostali sme křupky nebo tyčky a často to bylo cestou z lesa, tak sme se pochlubili ,,lesním pichem,, houbama, borůvkama, ostružinama, co sme zrovna nesli.
jinak abych odpověděla na otázku zakladatelky. starší je v restauraciv pohodě už delší dobu, tak od těch 3, ale je mu potřeba věnovat zvýšená pozornost, samozřejmě. občas musím připomenout, že sklenička patří za talíř, abych předešla vylití, ale právě etiketu ho učím za pochodu a co si budeme povídat, někdy doma nemám dost sil na hlídání ,,způsobného,, chování a restaurace je ideální. ráda vybírám restaurace kde mají akvárka, to je velký trhák. co se týče jídla, zeptám se, na co má chuť a navrhnu pár osvědčených jídel z jídeláku, co nepotřebují nějakou enormní zručnost s příborem a on si už dovybere. stejně tak pití. snažím se ho naučit, aby si obsluze požádal alespoň o pití, hlídám ,,děkuji, prosím, dobrý den a naschledanou,,. s dvojčatama to ještě moc nejde, je to divočina a když se tomu lze vyhnout, tak se vyhneme. ale vzhledem k tomu, že jsme zvyklí jíst dost teplých jídel, tak na studeném by byli večer už notně protivní, tak na cestách holt chodíme i s nima.