Re: Co považujete za duševní blízkost a za důvěrnosti?

Já osobně si duševní blízkost nejvíce ztotožňuji s porozuměním. Když řeknu, že tohle mě trápí, tak ten druhý dokáže pocítit ve svém nitru odezvu toho žalu a taky ho pocítí. A když řeknu, že to, co vypadalo jako strašná hloupost jsem udělala z toho a toho důvodu, tak on si dokáže představit, že by to tak taky udělal. Nemusí to znamenat, že by jednal stejně. Já mám třeba tendenci řešit různé životní situace jinak než moje sestra. Ale jsme si hodně blízké a když ona udělá něco, co považuji za kravinu, tak jí stejně chápu a dokážu si představit, že se takto cítila a proto to udělala.

Můj manžel nemá potřebú diskutovat o pocitech, takže bych byla překvapena, kdyby sdílel důvěrnosti s jinými lidmi. Ale dokážu si představit, že kdyby tu potřebu měl a já bych na ni nebyla schopna uspokojivě reagovat, tak že by ji mohl realizovat i s jinými lidmi.