Re: Cizí neštěstí
vyloženě neštěstí nikomu nepřeju ani mě netěší (nebudu si špinit karmu), ale když třeba "kamarád" po oslavě nenápadně ukradl tác chlebíčků (kdyby si řekl, zabalíme mu ho s sebou a s radostí) a ten se mu pak vysypal u auta, rozesmálo mě to (a usmívám se dodnes, když si na to vzpomenu)
ovšem, když mě třeba na silnici dost hnusně předjel idiot na kruháku a vzápětí mu rozbila deska spadlá z náklaďáku čelní sklo, nenapadlo mě ani nic o božích mlýnech, jen jsem byla ráda, že krom skla se nic horšího nestalo... a jen jsem doufala, že to vezme do budoucna jako lekci...
a pak je tu ještě pocit zadostiučinění (spravedlnosti), když někoho přistihnou jak krade nebo škodí...
Odpovědět