Re: Co dělají VŠ učitelé, když neučí?

Vedení závěrečných prací: jedna diplomová práce na Mgr. má minimálně 100 stran, bakalářská méně. Pokud to student potřebuje a vyžaduje, čtu už rozpracované verze. Tedy řekněme třikrát (postupně po kapitolách je lepší varianta, stále dokola stejný text s postupně zanášenými opravami horší). Ověřovat si, jestli literatura, kterou hodlám studentům doporučit, se jim opravdu bude hodit, tedy číst, číst, číst. Opakované konzultace v rozsahu minut až hodin. To celé krát deset(průměrný počet diplomek magisterských a bakalářských). Samozřejmě témata velmi rozmnanitá, povahy a přístupy studentů též. Každý ale samozřejmě předpokládá, že budu plně soustředěná na jeho problémy. Disertační práce jsou kapitola sama pro sebe. Oponentské posudky - opět to znamená přečíst 100 stran (u disertací i 300) a napsat hodnocení. Většinou tak 10 za rok.
Výuka: Před každým seminářem znovu přečíst texty, co zadávám studentům, oživit si je, abych mohla vést diskusi. Pro svých pět přednášek za semestr sledovat aktuální literaturu a průběžně je obohacovat, revidovat, reagovat na dotazy z pléna. Jedna exkurze ročně - připravit plán, vykorespondovat potřebné, vyřídit papíry po návratu. Teď třeba květen/červen zkoušení (ca. 20 studentů po 5 přednáškách po 20 min. zkoušení z každé, + seminárky k tomu). Státnice. Přijímačky. Na ty se připravit (pročíst materiály uchazečů dopředu.)
Administrativní činnost: nemáme sekretářku, tu pro celý (malý) ústav dělám já. Vše od evidence pracovní doby po vyúčtování prac. cest a výroční inventury. Věčně nějaká školení. Hašení průserů studentů (zapomněl jsem potvrzení to či ono, za týden mám státnice, dělejte s tím něco). Péče o knihovnu.
Vlastní badatelská činnost (tady je masivní tlak vedení, přestože je to vlastně práce navíc, mým hlavním úkolem je učit): jedna kniha za 2 roky, několik odborných vystoupení ročně na domácích a mezinárodních konferencích (v několika jazycích), příprava nejméně jedné mezinárodní konference v Praze (aby mě zvali na ty jejich) kompletně včetně administrativy a kulturního programu a pak editace sborníku. Výjezdy do zahraničí - protože nemáme peníze, jezdím na minimální potřebnou dobu. Takže ráno s otevřením archivu nástup, při zavíračce mě vyhazují.
Psaní oponentských posudků do časopisů, překlady, konzultace s kdekým, kdo si vzpomene. Šílená administrativa s granty, prokazování oprávněnosti koupě tonerů nebo obálek. Doporučující dopisy pro studenty, co žádají o stipendia a studium v zahraničí. Propagační akce univerzity (dětské programy), univerzita 3. věku, výstavy.
Já si nestěžuju, dělám to ráda. Ale fakt to není tak, že bych se válela a brala za to těžké prachy.