Re: Škola - raději jako povinnost, nebo pohodu?

Monty, ano, všimla sis toho pozdě (že syn v pohodě zvládá školu proto, že je šikovný, ne proto, že by k ní přistupoval zodpovědně jako ke své povinnosti), a že neposezení u úkolu je problém sis asi nepřipustila dosud, jak tu čteme. Všimla sis potíží někdy v té čtvrté, ale určitě dříve než teď v šesté po čtvrtletním hodnocení, kdy se zhoršil.

Hele to je celkem jedno - ty ses tím nechtěla zabývat jako "poruchou", že by ho to jen zbytečně stresovalo, domníváš se, že "když bude chtít", tak se ve škole zlepší (přeci to chvíli zvládnul), dobře, je to tvůj přístup. Většina matek a učitelek si tu myslí, že ten přístup není optimální, ale je jasné, že ne všichni musí vše dělat dobře (neřkuli nejlépe). Jak jsem psala už včera: nejjednodušší řešení pro tebe i syna je zapsat ho v září na přípravné kurzy k PZ na tom "vašem" gymplu, zkoušky budou již nadohled a tlačit S víc k učení, a hlavně bude jasné, že se učí přesně to, co pak bude potřebovat k dosažení cíle, ne "jen" trénovat obecnou schopnost překonávat překážky a vylepšovat známky.