Re: Absence a komisionální zkoušky

Já jen vycházel ze ŠkZak - a to pro ZŠ.

Všimni si prosím:
- že z výchov se nedá propadnout (par 52/1), čili i neklasifikován na konci roku neznamená propadnutí.
- že z výchov se nedá dělat reparát (par.53)
- že i v případě nesouhlasu rodiče s klasifikací výchovy nenastupuje komisionální přezkoušení, ale pouze přezkum průběžné klasifikace (podobně jako u známky z chování)
- že se nikde nepíše o tom, že odložená klasifikace je automaticky komisionální zkouška (oproti reparátu a námitce rodiče), čili logicky vyloženo, spíše to má být něco jiného, než komisionálka a to obzvláště u výchov, kde je jasný předpoklad, že výchovy nelze komisionálně hodnotit...

Logické by bylo doplnění chybějící klasifikace z částí, kde žák chyběl, pokud je to možné. Zákon zde ponechává prostor pro jemnější nástroje, než je komisionálka. I v duchu toho, že by škola neměla např. nemocnému komplikovat nadmíru samotné nemoci jeho situaci, naopak má povinnost být příznivá a vytvářet podmínky, kde hendikep není nevýhodou. Podobně hovoří i přiložená důvodová zpráva MŠMT k původnímu znění zákona, které se zde neměnilo.

---------------------------

§ 52
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. ...
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

§ 53
(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

---------------------------

Důvodová zpráva:
K § 52
Pokud jde o postup žáka do vyššího ročníku, stanoví se, že postupuje žák, jehož hodnocení bude ve všech povinných předmětech stanovených rámcovým vzdělávacím programem lepší než nedostatečné (vyjádřeno klasifikačními stupni), s výjimkou předmětů výchovného zaměření, které bývá značně subjektivní a závisí často na vrozených předpokladech žáka, navíc v mnohých případech zhoršená známka z výchovně zaměřeného předmětu spíše supluje známku z chování.
Nově se zavádí možnost opakovat ročník na každém stupni pouze jednou, poté žák postupuje do vyššího ročníku bez ohledu na prospěch (s výjimkou opakování ze zdravotních důvodů). Předkladatelé jsou toho názoru, že:
- žák, který propadne a dostává se do třídního kolektivu mladších žáků, obvykle i z pocitu vlastní degradace, chová se vůči spolužákům agresivně; jeho prospěch se přitom nijak výrazně nezlepší,
- žák, který z některého předmětu nebo některých předmětů neprospívá a zůstane v kolektivu svých vrstevníků, může být motivován k lepšímu výkonu právě tím, že zůstává ve své třídě;
- pokud žák opakuje ročník, zvláště několikrát, se s některými vyučovacími předměty a obsahy učiva již nikdy nesetká, což pro jeho další život nebude také nijak prospěšné;
- opakování ročníku doporučujeme v případě, když o to požádá zákonný zástupce žáka z důvodu žákova dlouhodobého onemocnění, kdy nemohl být vzděláván ani podle individuálního vzdělávacího plánu a zameškanou látku by se doučoval jen velmi obtížně.
V případě, kdy je žák dlouhodobě nemocen nebo nebyl z jiných důvodů hodnocen a škola nemá dostatek podkladů pro objektivní hodnocení žáka, umožňuje se řediteli školy stanovit náhradní termíny pro hodnocení.
I nadále v souladu se současnou úpravou je zachováno právo zákonného zástupce žáka odvolat se proti hodnocení žáka na konci příslušného pololetí, pokud má pochybnosti o jeho správnosti a chce využít práva na komisionální přezkoušení žáka.

K § 53
Ustanovení zakládá právo žáka konat opravné zkoušky, a to v případě, že neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů mimo předmětů výchovného zaměření. Pokud žák neprospěl ze tří a více povinných předmětů (mimo předmětů výchovného zaměření), předpokládá se, že jeho nedostatky ve vzdělání jsou takového rozsahu, že je nelze doplnit do termínu opravných zkoušek a žák opakuje ročník. Pokud žák již na daném stupni opakoval ročník, postoupí do vyššího ročníku bez ohledu na prospěch, opravné zkoušky nekoná.
Termín konání opravných zkoušek se stanovuje nejpozději do konce letních prázdnin. Vzhledem k nutnosti zachování objektivity přezkoušení žáka stanovuje zákon opravnou zkoušku jako zkoušku komisionální. Dále jako ochranu před nadměrnou zátěží žáka omezuje počet zkoušek v jednom dni na jednu.
Stanoví se, že pokud žák nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k ní nedostaví, neprospěl. Zároveň se umožňuje v závažných případech (předpokládají se zejména zdravotní důvody) posunout termín opravných zkoušek do 15. září. V době od 1. září do termínu konání zkoušky je žák zařazen do nejbližšího ročníku nebo znovu do devátého ročníku (zůstává žákem školy). Postup je shodný se současnou úpravou.
V zájmu ochrany práv žáka a zajištění objektivity při opravné nebo komisionální zkoušce se zavádí v odstavci 4 možnost konat tyto zkoušky na jiné škole a za účasti školního inspektora. Kompetence rozhodnout jsou v daných případech svěřeny krajskému úřadu.