Re: Jak byste to ohodnotili vy?

jentak,

a ještě ke "kráse" čtení a psaní. To není vůbec to podstatné. Ale je dáno, že číst a psát má dítě bez chyb. Takže když si dítě plete MA a ME, tak zjišťuju, proč si to plete. Někdo se jen nenaučil, někdo to nevidí. Pak s ním tedy pracuju podle toho...kdo se nenaučil, musí víc procvičovat čtení, kdo to nevidí, procvičuje hlavně zrakovou percepci. Teprve když se s tím oba poperou, můžeme řešit třeba plynulost čtení.
Nebo se učili číst slova s předložkami. To je prostě o cviku, ve škole to procvičujeme, takže můžu klidně hodnotit jako špatně, když někdo čte "K - TÁTOVI" místo "KTÁTOVI". A číst špatně to může i dítě, které už čte od čtyř let a dobře to může číst dítě, které umí pár písmenek. Ono jde spíš o to, že často ti, co už umí číst, se v tomhle chovají jako mistři světa a dělají to po svém, bez ohledu na to, co jim říkáš. Já to, jak má vypadat správné hlasité čtení neurčuju. Ale jestli je jednou určeno, musím to v rámci těch pravidel hodnotit.

No a v psaní je to podobné. Jestliže dítě není schopné opsat, přepsat nebo podle diktátu zapsat slabiku, nejprve zjišťuju, kde je problém. Pak pracuju na odstranění problému. Třeba na ten diktát už půl roku trénujeme sluchovou analýzu a syntézu. A že diktát nikdy dítě nebude potřebovat je všeobecně rozšířený omyl. Je to nejrozšířenější způsob záznamu textu (i když člověk píše svoje myšlenky, píše formou diktátu - autodiktátu, prostě bez zrakové opory o podobu písmen). Takže prostě trénujeme i diktáty. Ovlivnit, jak "krásně" dítě píše mohu jen do určité míry, a hodnocení toho mi nepřísluší. Ale zase jsou tu dány výstupy, které má dítě splnit, mezi něž patří i to, že píše tvary písmen bez zrakové opory....a já musím zhodnotit, jak na tom v tomto směru je.

Hodnocení čtení a psaní fakt není o tom, jak se to učitelce líbí .