Re: Dovolena s detmi v Norsku

"Jediný, co mi v takovým případě škodí, jsou vlastní negativní myšlenky a předem nepřátelský postoje. "

V tomhle s Tebou, Monty, souhlasím - převážná většina lidí, kteří na mé děti kdy promluvili, tak učinili v dobrém, jasně že se děti musí učit, že ne každý cizí člověk je nutně hodnej strejda, ale z toho, když na něj promluví V MÉ PŘÍTOMNOSTI, žádné riziko nevnímám.

Myslím, že to mluvení do výchovy je nevhodný, stávalo se mi to málokdy, ale v oblasti výchovy jsem si sebou bylo vždycky natolik jistá, že jsem ani to nevnímala v žádným případě jako manipulaci, spíš jako totální úlet, a dítěti jsem to před dotyčným hned na místě vysvětlila (mám dojem, že kdysi jakási ženština poznamenala něco v tom smyslu, že "když budeš zlobit, nebude tě mít maminka ráda", a já hned k dítěti pronesla něco v tom smyslu, že je to totální hloupost, protože ho budu mít ráda, i kdyby zlobilo jak malej Satan).

V tomhle případě jde úcta ke starším, kterou obvykle mívám, stranou ve prospěch zachování zdravého rozumu mého dítěte, a jak říkám, klidně jsem před takovou osobou dítěti řekla, že takový názor je pěkná hovadina a zlá k tomu, jak si to baba v hlavě přechroupala, je její problém.

Ale ublížená nebo zmanipulovaná jsem se teda kvůli tomu necítila nikdy.