Docela mě mrzí, jak svět degeneruje.
pro nás, jako děti byl zážitkem jízda samotná. Zpívali jsme, povídali si, nebo jen pozorovali krajinu, byť vedla každý týden na chalupu ta samá cesta.....nenudili jsme se, natož abychom si dovolili obtěžovat rodiče při řízení.
Vždycky jsme věděli, že když rodiče budem rušit "může se něco stát".. nevím, jak Vás, ale mě l tomu učili...
proč bych dneska měla dětem kupovat do auta televizi nebo tablet, nebo se děsit, že se doistatečeně "nezabaví"
Prostě, když se jede, tak se sedí a kouká. Nazdar.
I moje děti zkoušely bejt nepříjemný.... aby se tady zas do mě někdo nepustil....
ale prostě se zpívalo, nebo "jééé hele tam běžela srnka, vidělas"... porostě to dítě nejdřív musíte naučit jezdit v autě a pak máte klid....
Možná zním dost "mystoikovksy", ale tohle mi fakt přijde šílený.
Nezažila jsem jediný dítě, který by nakonec neuhznalo, že na jízdě autem je něco zajímavýho a nedělalo to stejn , jako snídani, večeři, záchod, spánek.... Je-li to součást života, nebudu z toho dělat drama
A když jsem začátečník, nepletu do toho děti, že