Re: Ženské zbraně?
u nás řídím já, s mechanikem jednám taktéž já. Když byl problém, volala jsem taťkovi nebo mechanikovi, podle toho, kdo měl kratší dojezd.
Ptám se na cestu běžně, že bloudím je tak běžné, že mě to už opravdu nerozhodí. To bych se musela dobloudit do velmi nebezpečné lokality, kde bych i tu žádost o pomoc považovala za nebezpečnou.
Těžká břemena netahám, mám Bechtěreva a nehodlám skončit na vozíku. Obvykle si je nechám naložit do auta nějakým zaměstnancem, který je za to placený a vyloží to manžel nebo soused, který ví, o co jde. Žádná břemena na ulici nesbírám. A pokud mám táhnout něco z lokality, kam se nedá dojet, sjednám si soumara předem.
Odpovědět