Re: Co mě dokáže spolehlivě vytočit !

když jsem mívala tyhle pocity (ano, též jsem byla podobně cáklá a chtěla mít byt takřka kdykoli fotitelný do "home decor" magazínu - a to jsem prosím v pubertě slýchala denně tvrzení od maminky že bez její péče bych shnila ve špíně!), tak jsem prostě uklízela večer, když šli všichni spát, tj. tak mezi 22-24 hodinou. Pak jsem si sedla se skleničkou vína a pozorovala svůj uklizený byt a kochala se myšlenkou, že to vydrží aspoň 6 hodin netknuté :-D. Poněvadž s hodně malými dětmi se to buď nedá (jedovaté úklidové prostředky versus batole cucající houbičku kterou mi nepozorovaně uzmulo - na to jsem neměla nervy), nebo je to "na jednom konci skončit, na druhým začít".
ALE - už jsem po 9 letech doma taky dost vyměkla, taky spoustu bordelu nevidím, optiku zaostřuji (a největší nedostatky odbourávám) pouze před příchodem milé plánované návštěvy, u ostatního je mi to putna a provozní bordel zvládám vytvářet já stejnou měrou jako ostatní, takže se nemá smysl rozčilovat.

S tím jídlem mě to zlobilo dlouho - jako že buď nakoupím/uvařím, a nikdo se zrovna neukazuje doma a nestihne se to sníst, nebo naopak se na to vyfláknu a najednou se tu dožaduje několik lidí dlabance. Pořešila jsem to tak, že se snažím mít zásobu něčeho rychle připravitelného v mrazáku (tam můžu mít i pár rohlíků, pečivo je nejneodhadnutelnější - u nás), taky vajíček máme zásobu takže omeleta event. když hezky poprosí tak palačinky můžou být prakticky kdykoliv na požádání (a vsaď se že počtvrté za sebou nepožádají :-D). Jinak vařím jak mám náladu a čas, proto děti neberou jako samozřejmost že máme denně teplé jídlo s přílohou, naopak mají radost když je. A pokud se náááhodou něco nedojí, už mě to netrápí. Mám dost citlivé zažívání, játra v háji z mononukleozy, a zjistila jsem, že dělat si ze žaludku popelnici "jen aby se to nevyhodilo" je nesmysl. Takže ačkoli země třetího světa mohou plakat hladem, já ty přebytky co se jednou za čas vyskytnou prostě vyhodím a neřeším.