Re: Máte doma nezaměstnaného manžela?

Osudemzmítaná - zažila jsem to, co ty, jen si myslím, že možná ještě o pár bodů jsme na tom byli hůře. Píšeš:
* tvůj muž měl nadprůměrně dobře placenou práci, tudíž předpokládám, že máte nějakou fin. rezervu (můj muž měl před dlouhodobou ztrátou zaměstnání plat cca 15 čistého, tedy žádné velké rezervy nebyly)
* ty máš příjem takový, že nemáte fin. nedostatek (já nevydělávala nic moc, asi taky tak 15, takže utáhnout z toho 4 člennou rodinu - jednu dceru na VŠ a druhou na SŠ bylo hodně náročné)
* žijete ve velkém městě - my na malém, myslím si, že ve vašem případě je větší možnost, že něco sežene. Když tak alespoň nějakou brigádu a tak.

Můj muž byl bez práce v cca stejném věku, jako ten tvůj. Bylo mu 46, když firma, kde pracoval, ukončila v našem městě provozovnu a 26 měsíců práci nemohl sehnat. Nakonec nastoupil jako dělník do dřevovýroby (je VŠ, umí 3 jazyky, má papíry snad na vše, co jezdí...) a letos v únoru tam měl ošklivý úraz, takže přišel o prsty. Zatím se léčí a bude léčit ještě tak půl roku, pak se vrátí do práce a už dnes víme, že bude propuštěn. Děje se tak každému, kdo má u tohoto zaměstnavatele úraz. Doufáme, že dostane ČID, pak bude mít lepší šanci na uplatnění, protože hodně firem má potíže naplnit kvóty zaměstnanců s ID. Toto by nebyla cesta tvého muže? Nemá nějaké zdravotní potíže, aby dostal ID - třeba nejnižšího stzupně? Manžel už dnes má pár nabídek, kde by s ID mohl dělat.
Ale to byla jen taková vsuvka. Chtěla jsem psát spíše o tom, jak těžko jsem také prožívala dobu, kdy bylo živení celé rodiny jen na mně. Pro mne bylo strašně stresující to, že mám dost zdravotních problémů a moc jsem se bála, kdybych onemocněla, jak bychom přežili, mít jen mou nemocenskou. Jinak mi dost vadilo, že muž, místo toho, aby nasadil své síly a během těch dvou roků se třeba intenzivně věnoval zahradě (podotýkám, že zahradu má rád, ale má ji strašně zanedbanou) nebo nedostatkům v domácnosti (opravy, úklid sklepa). Trochu jsme se kolem toho i chytli, protože jsem mu to vyčetla. A také to, že jsem měla pocit, že se intenzivně nevěnuje hledání práce.... No, trochu mi bouchly nervy... Ale celkově bych řekla, že nás naše krizová období (jeho nezaměstnanost, moje operace...) semkla. Přeji ti, aby i u vás všechno dopadlo dobře a drž se, nemáš to vůbec jednoduché. Ale věř, že i on, ač o tom třeba nemluví, to musí prožívat dost těžce.
Simča