28.8.2014 11:23:35 Filip Tesař
Re: Základny NATO ve východní Evropě
Myslím, že se nedá klást rovnítko mezi Sověty a Američany. V případě sovětské armády šlo o okupaci, tzn. i politické podřízení. Viz výměna vlády a dál a dál, nadirigované politické čistky na všech úřadech i všech dalších státních institucích, počínaje školami, nadiktovaný ekonomický režim... Ale všehovšudy šlo jen o potvrzení sovětského nátlaku z dřívějška, akorát mnohem viditelnějšího. Za Gottwalda tu byli sovětští poradci, jejich šéf Zorin měl větší politický vliv než Gottwald, vláda i celá KSČ, jeho slovo bylo první i poslední.
Kolik takových amerických poradců tu po listopadu bylo, jak by základny obsazené americkými vojáky příspívaly k vynucování určitého politického a ekonomického systému navzdory přání většiny společnosti?
Americká armáda je páteř NATO, rozsahem, výzbrojí a vybavením i schopností operativního nasazení. Její význam v rámci NATO přesahuje národní hranice - to byl ostatně jeden z klíčových důvodů založení NATO. Ať je někdo příznivcem nebo odpůrcem NATO, těžko si nalhávat, že při založení nešlo fakticky o připojení se několika evropských států k NATO z důvodu, že se samy necítily dost silné, aby čelily potenciální sovětské hrozbě. Dneska jsou ty důvody mlhavější, ale platí, že zvlášť malé východoevropské státy nejsou schopny čelit ani tzv. měkkým bezpečnostním hrozbám (tj. ne přímému vojenskému ohrožení, ale např. terorismu, organizovanému zločinu, ilegální migraci apod.).
Uvnitř NATO funguje dělba práce, která zahrnuje i větší podíl Američanů, než by odpovídalo např. proporcionálně podle počtu obyvatel. Ale dělba platí i jinak,
koneckonců v omezeném měřítku i v případě české armády: české bitevníky chrání vzdušný prostor jiných států.
Odpovědět