Re: Jak fungují milenecké vztahy?

adelaide samozřejmě, že mě odchod mého chlapa zasáhl, měsíc jsem měla depresi, teď je mi fajn, ale beru antidepresiva - mám je i na úzkost kvůli malé, že jsem se o ni bála. Bylo to opravdu těžké období, ale nic, co by se nedalo přežít. Přežila jsem to a teď je mi fajn. Dospěla jsem totiž k názoru, že pokud o mě partner nemá zájem, tak ať jde hledat štěstí jinam. Přestala jsem se křečovitě snažit o zachování rodiny a prostě jsem mu řekla ať se odstěhuje a snažila jsem se od toho všeho odpoutat. to mi radili i ti dva poradci. Dokonce i všechny kamarádky a rodina stáli na mé straně, že už jsem udělala pro zachování rodiny vše a že teď je to jen na něm. Pokud by se chtěl vrátit, tak já mu tu šanci pravděpodobně ještě dám, nevím, těžko říct. Musel by si uvědomit, že vztah není o tom dělat si co chci kdy chci a kašlat na druhého.
No a do cesty vstoupil ten milenec a jednou jsem se s ním viděla. Bylo to super. Nelituju toho. Rodinu mu nerozbíjím, k sobě ho netahám. On mě nemiluje, jen ho přitahuju.
Chtěla bych vidět vás, kritičky, jak byste se v mé roli zachovaly. Určitě byste odolávaly všem chlapům, co by vám lichotily třeba i 5 let, než byste si našly toho skvělého pravého nezadaného ... prince na bílém koni, který na vás zaručeně někde čeká. Potkaly byste ho až třeba po 40cítce, ale to by přece vůbec nevadilo....