Mám to rozpolcené na dvě části: - velmi blízké přátele (asi tak 5 lidí celkem) uvítám doma kdykoliv (třeba o půlnoci), protože vím, že mě znají, nesoudí,nehodnotí jak žiju nebo nežiju, jestli mám nebo nemám uklizeno. Ti mi naprosto nevadí ani delší dobu. - ostatní lidé - vyloženě tím trpím. Mám nutkavou potřebu začít vehementně uklízet, což je stejně poněkud zbytečné, protože v malém prostoru, který sdílíme krom dětí i s dlouhosrstými kočkami je vypiglovaná domácnost utopie. Navíc jsem hodně introvertní a krom blízkých přátel mi s lidmi po nějaké chvíli "slušnostní komunikace" vázne komunikace (odmítám se bavit příliš o soukromí). Navíc mám pocit, že mi narušují náš soukromý a intimní prostor. Proto nerada chodím na návštěvy (zase kromě blízkých přátel). Trošku dilema mám i s kamarády od dětí - v létě to není problém, máme zahradu a tam mi nevadí ani deset dětí naráz (běžný počet u nás v letním období) - ráda je i nakrmím, napojím, případně poskytnu další servis, ale do domu mi taková banda nesmí - máme hodně malý prostor k žití (navíc propojený se všemi místnostmi) a nesnáším, když mi banda dětí skáče po hlavě (nemám se kam uklidit). Zvládnu maximálně tak jednoho nebo dva nejlepší kamarády a to jen v případě, že se dokáží udržet v mezích dětského pokoje (což moc nedokáží).
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.