Re: Ve škole se málo učí

Mně přijde, že tenhle problém by zrovna na prvním stupni měl být docela řešitelný. Jsem pro, aby děti chodily co nejvíce do divadel, do přírody, do knihovny atd., ale nechápu, že když jdou, tak si podle toho učitelka neupraví rozvrh. Jasně, angličtina, kterou většinou učí někdo jiný, a pak možná tělocvik, protože i tam jsou věci vázané na tělocvičnu, které je třeba plnit, s tím se moc hýbat nedá.
Ale když půjdou do divadla, tak v tom je náplň do češtiny a prvouky, např., takže tyto dvě hodiny v tom týdnu se dají nahradit předmětem, o který zrovna v rozvrhu přišli. Když už tedy musí jet podle rozvrhu. Ta divadla si vybírají učitelé a měli by výbar tak, aby se jim to hodilo k tomu, co mají učit. Stejně tak různá cvičení v přírodě, Den Země apod. Je jen málo celoškolních akcí, které mohou plány narušit, ale o těch se většinou ví dost dopředu nebo se každoročně opakují (Andersenova noc, hasiči, Dravci....), takže s nimi v tom celoročním plánu lze počítat. Podle mě na prvním stupni je to spíš o ne příliš dobrých organizačních schopnostech některých učitelek. Plus o tom, že hrozně velká z nich si myslí, že probrat učivo znamená doplnit všechna cvičení v pracovních sešitech .

Na druhém stupni je to jiné, protože akce jednoho učitele většinou naruší výuku jiných. Někde se to dá pořešit výměnou hodin, ale ne vždy je to možné. Takže mně se stalo, že jsem měla svůj předmět jednu hodinu týdně a zrovna v den, na který se plánovala všechna divadla, vyšly tam květnové státní svátky (s tím se dalo počítat), pololetní prázdniny (taky se s tím dalo počítat, ale nic to nezměnilo na tom, že ten den byl prostě fuč), samozřejmě Velikonoce, podzimní prázdniny ....takže předmět, který má náplň podle dotace na nějakých 40 hodin za rok, se učil asi jen 25 hodin, z toho 3/4 proběhly podle pláno v prvním pololetí. Ty prázdniny to zkomplikovaly, ale holt to člověk ví dopředu, tak to nějak seskupil, ale ta divadla a výlety a další akce (třeba lyžák, kdy odjela půlka dětí, i když nebyl vlastně určený pro tu třídu, ale bylo potřeba doplnit stav), co se objednávají až během roku, to už bylo prostě navíc a já s tím nemohla nic udělat a ani nic z toho použít do své výuky. Ve výsledku to pak bylo tak, že dějepisářky a češtinářky mají "plus" za oživení výuky, zatímco např. já těžké mínus, protože svou výuku nestíhám.

Po téhle zkušenosti se mi podařilo prosadit změnu ŠVP, změnit dotaci předmětu na 2 hodiny týdně a přeskupení náplně (část se ze sedmého ročníku přesunula do šestého)...další rok i při podobných výpadcích se pak už stíhalo lépe.

Obecně ale platí pravidlo plánovat výuku na max. 30 týdnů, protože vždycky do toho něco vleze. Když ne školní akce, tak třeba delší nemoc učitele nebo naopak delší období, kdy chybí hodně dětí.