Re: Vánoční teror

MUSY jsem letos eliminovala co nejvíc to šlo, a z těch zbývajících si udělala RADOSTNÉ CHTĚNÍ.

DÁRKY postupně kupuju od léta, nevnímám to jako náročnou věc. Dávám jenom dětem a manželovi, takže se netýrám přemýšlením, co nadělit příbuzným.

ÚKLID neřeším - objednala jsem akorát čištění koberců, byla to rychlovka na půl hodiny.

VEČEŘE - bramborový salát je pohoda, k tomu hodím na plech do trouby lososa. A polévku krémovou hrachovku, taky v pohodě.

CUKROVÍ - peču jen co chci, a symbolické množství. Peču jen když mám náladu, a překvapivě se mi krabice s cukrovím množí rychleji, než když jsem měla pocit, že musím napéct.

NÁVŠTĚVY - letos jsme je komplet zrušili, budeme sami pro sebe. To je pro mě na Vánocích největší teror - povinné návštěvy, kde se očekává: být včas na oběd, donést dárky, nic neshodit a nerozbít, pochválit tchyni jídlo, které mi třeba vůbec nechutná, družit se se švagrovou, kterou nemusím apod...

BESÍDKY - je jich hodně, ale jsem jinak nastavená a vnímám víc radost dětí, kdežto v předchozích letech jsem byla primárně "zpruzelá, upocená, uhoněná..."

REKLAMNÍ MASÍRKA - té jsem ušetřena, nemáme televizi, a reklamy v metru mě spíš pobaví, než aby mi vadily.

STROMEČEK A VÝZDOBA - stromek jsme koupili teď o víkendu, a větvičky ve váze jsem si ozdobila dnes, protože jsem na to měla chuť. Kdybych ji neměla, tak byt vyzdobím na Štědrý den, a nebo vůbec, je mi to vlastně jedno.

Prostě nějak jsem v pohodě, a je mi jedno, že ještě nemám koupené všechny dárky, ony se ke mně nějak dostanou, třeba půjdu kolem daného obchodu a koupím je. A nebo taky ne, to nevadí.