Re: Štěně dobrmana nás okusuje

Buchli, je to prostě extrémní situace, ze který stejně nevede ideální cesta ven, ale nijak zásadně tragicky to dopadnout nemusí. Ségra nemá povinnost vybodnout se na rodinu, práci, celej svět a zalízt na pár týdnů do postele s dobrmánkem, aby ho dokojila.
Sama jsem dopiplala pár koťat, na který se matka vybodla, nebo o který se nemohla postarat, přito jsem musela chodit do práce – prostě to jde.

Nevěřím, že by sehnala někoho, kdo pejska dopiplá za ni, ale může třeba koupit takovou tu dávkovačku žrádla, co udrží žrádlo čerstvý a bude ho pejskovi vydávat v době, kdy bude ségra v práci.

A to kousání – je úplně jedno, že nemůže na cvičák, kousání se dá většinou odnaučit právě tak, že se člověk chová jako zvíře ve stejné situaci, už jsem to tu psala. Bolí – tak kňučím.
Ze všech psů, které jsem znala, fungovalo skoro vždycky, nedošlo to jen jedinému – a to byl fakt exemplář k pohledání. Kříženec bulteriéra a huskyho, majitelka se s ním mohla pomazlit jen tak, že mu dala košík. Pak ho v zoufalství nechala vykastrovat a bylo to stejně na houby, kousal dál.

Bonus pro Cimbur – když to bude převážně ona, kdo bude s psem a bude ho cvičit (ať už svépomocí a s talentem sobě vlastním nebo pod profi vedením), bude ona jeho pán a pes ji tak bude brát. Takže nakonec ona bude mít bezva psa a manžel se může jít bodnout.