Re: Domácí škola a socializace

Karabuni - náš syn je listopadový, četl také od necelých 5ti let, poítání fajn, leží v knihách, jinak po sociální zralosti ho hodně táhla dopředu jeho mĺadší sestra. Šel klasicky (jakoby o rok), nicméně v současnosti je ve 2.třídě, ale třeba matematiku je o rok výš a to jenom proto, že ho ještě brzdím, abych měla jistotu , že tomu opravdu rozumí. V motorice pokulhává (ale jak tu opakuji, můj otec má problémy, když jde do banky a má se podepsat podle podpisového vzoru ). Dodnes má raději malé kolektivy, nesnáší soutěže a soutěžení, je takový "svůj".
Je pravda, že do školky nechodil, měla jsem mimi nesnášející kočárek. Takže můžete klidně jet domškolu. Je škoda, pokud má zájem a je zvídavý, aby "ztrácel" rok ve školce. Nebo to nějak nakombinovat, aby třeba měl kontakt s vrstevníkama a "uzrával". I když zase má ještě sourozence. Někdy také řeším ty vrstevníky, děti kolem, ale jestli se náš Jeník naučí vycházet bez řevu a dohadování s Veronikou, tak už se dohodne s každým. A mimi máme také a je to šrumec. Ale dá se to.