Re: Dokáže se člověk odrazit ode dna sám bez pomoci rodiny?

7krasko - dřív jí bavilo péct, proto si vybrala tu práci cukrářky. Nebo koně - na ty chodila asi 4 roky. Chtěla pejska, toho jsem časem pořídila, když jsme přestali jezdit s děti do lázní, protože dát někomu pejska na 2 měsíce na hlídání není jen tak. Pejsek přestal bavit za půl roku, protože ona chtěla velkého, já pořídila malého (před tím jsem nikdy zkušenosti se psem neměla, tak jsem nechtěla vlčáka nebo podobnou velkou rasu). Máme pouliční směs - ale milého pejska. Od chvíle co se dala dohromadu s tou holčinou z ulice, tak jí zajímala jenom magie, my jí nikdo nechápali, navštěvovali jí mrtví, duchové chodili za ní do pokoje, chodili s ní venku ...... Domácí práce nevím jestli ještě vůbec existuje, nadepisování čehokoliv - sama jsem občas na podobný inzerát odpověděla, ale vyklubal se z toho podvod. Práce na volné noze chce podle mého určitou dávku vlastní zodpovědnosti - jít a věnovat se svému úkolu, i když nade mnou nestojí nikdo, kdo by mě do té práce postrčil. Když dceři skončila podpůrčí doba v pojišťovně, tak jí právě vadilo, že musí trávit několik hodin denně sháněním klientů, opisováním SPZ a poté vyhledáváním v databázi, protože jak řekla, by na tom musela trávit moc hodin, aby si něco vydělala. Proto nevím, jestli je tohle vhodná práce právě pro ní, myslím že by měla lepší, když by měla práci, kde bude od-do. Ale při našem rozhovoru jsem jí nabízela různé zaměstnání, na začátku jsem se jí ptala, co by si tedy přestavovala, že by mohla dělat, kde hledat. Bohužel má představy o velkém platu a málo práce. Uklízet nebo s letáky by nešla, to by se prý styděla.