Re: Druhé dítě - srdce nebo rozum?

no já druhé strašně chtěla, manžel věděl, že je celé dny v práci a že mi s dítkem pomůže minimálně a tak měl pocit, že mu jedno stačí (po tom toužil moc). Takže do druhého jsem ho více méně přinutila, resp. když jsem chtěla tak souhlasil ... a byly to trojčata tak máme rázem čtyři To jsem teda nechtěla v žádném případě strašit Mi příjde více dětí fajn a dvě bych brala jako minimu.
Vzhledem k tomu, že jsme se potýkali s neplodností, tak jsem si říkala PROSÍM AŤ MÁM ASPON JEDNO. A kdyby to dál nešlo, byla bych šťastná za něj a nechtěla bych si připouštět to, že to má "blbé" že je sám. Nicméně pokud to jen trochu jde tak do druhého určitě!!!! Věk už nepočká, práce se třeba zas najde nějaká fajn, většinou je to vše kus velké náhody. Ať pak ve čtyřiceti nebrečíš sama nad sebou. Práci na živnost určo seženeš i po čtyřicítce pokud si šikovná a máš do toho odhodlání. Držím palce, myslím, že je super jak jsou děti alespoň dvě.