U nás je to tak....

... že oba kluci ještě věří, ale starší (skoro 8 let) už má pochybnosti...
Přičmž si myslíme že to nevadí, že to přijde jaksi plynule a přestanou věřit tehdy, až se tak sami rozhodnou. Asi jim nebudeme nic nějak "oficiálně" říkat, přijdou na to sami... (na dotazy samozřejmě odpovíme).
Už teď říkáme, že Ježíšek existuje pro ty, kteří věří že existuje, kteří chtějí aby byl a chodil za nimi. (Podobně jako ve filmu "polární expres", kde ten kluk má taky pochybnosti (tam nejde o Ježíška, nýbrž Santa Clause, ale princip je stejný), ale pak pochopí, že to kouzlo Vánoc je v tom, jak si je sám udělá, nosí ho sám v sobě...)
Kluci v podstatě od začátku vědí, že lidé si dávají dárky i mezi sebou, aby si navzájem udělali radost - sami to znají třeba ze školky, pak školy - vymyslet dáreček pro spolužáka atd. A jaksi "navíc" chodí tajemný, neviditelný Ježíšek... Časem přijdou na to, že dárky dávají "jen" lidé... Možná už to starší ví - ale zatím v to kouzlo věřit chce, chce aby to bylo tajemné... Já jsem to jako dítě měla podobně, strašně dlouho jsem věřit chtěla a proto to raději ani blíže nezkoumala...
Pak když už jsme to se ségrou věděly jistě, začaly jsme rodičům taky dávat dárky - ale musely jsme je tajně strčit pod stromeček, ještě než tam oni dali ty naše, a dále jsem vždy čekali všichni v pokoji na zazovění...