Re: Závist sourozenci

Nevím, zda to je přímo závist... jo, asi ano, asi mu závidím, jak si to umí hezky zařídit, jak mu naši rodiče podstrojujou, jak mu jdou na ruku, jak v životě si křivého slova ni pohledu vůči němu nedovolili, jak se obrazně řečeno plazej před tou jeho vypočítavou manipulativní krávou ze strachu, že by mohli o vztah se synem a vnoučaty přijít... závidím, jak se o ně strachujou, z každého jejich prdu udělají velblouda, zatímco já a moje děti jsme jim ukradení, v životě se mě nezeptali jak se máme atd., pořád jen samé Mareček a Beátka mají toto a tamto, musíme jim zařídit tohle a támhle to ... a tak dál a dál a dál ...

Ježiš, a stydím se za tyhle hnusné pocity, ani se nepřihlásím a pošlu to anonymně ... a uf, jsem ráda, že jsem si tu mohla uplyvnout.