Re: Kamarád se zbláznil-jak mu rozmluvit rozvod,jehož mám být příčinou?

Royo,

reaguju na Tvůj příspěvek, ale myslím to na všechny holky, které se k tomu staví pro mě absolutně nepochopitelně, jako že Limai si to "způsobila sama svým přístupem", "kdyby to z ní nevyzařovalo, tak jeho by to nenapadlo" apod. a že to od ní není fér.

Přiznám se, že tohle jde totálně mimo mě a já to vidím úplně opačně.

Za prvé - k tomu, aby se někdo do Tebe "bouchnul" nemusí nutně něco vyzařovat z Tebe. Viz ta kauza toho magora, co zabil tu holku z letiště, protože si NAMLUVIL, že ona ho miluje (a ona se s ním zatím bavila čistě kamarádsky jen z útrpnosti, protože jí bylo líto, že nezapadnul do kolektivu).

Za druhé - ONA MU NIC NESLÍBILA. Neřekla mu "hele, jseš ženatej, ale kdybys nebyl, tak s tebou hned začnu chodit" Jak si tedy představujete, že by se měla zachovat "čestně" ? Okamžitě s ním začít chodit nebo s ním okamžitě přerušit styky a nic mezi tím?

A proč by, do psích náušnic, nemělo být fér chtít ho jako kamaráda, případně ZATÍM jen jako kamaráda, i když ona třeba i ví, že on ji miluje? Vám se nikomu nikdy nestalo, že se do vás někdo zamiloval o něco dřív než vy do něho a vy jste byly ve fázi "tady s tímhle mužem by mi to možná mohlo klapat, líbí se mi, ale ještě si nejsem úplně jistá". A on by přesně v téhle fázi spálil mosty a šel do toho po hlavě. Necítily byste to tak trochu, že tlačí na pilu?

A to, co tu Limai někdo vytknul a naznačil, že by se ten dotyčný mohl kvůli tomu na ni naštvat nebo vykašlat - že si nechce nic začít se zadaným mužem - to já naopak pokládám za velmi charakterní a ten muž, pokud není úplný sráč, tak to bude za takové pokládat taky. Navíc jsou v tom zatažení další lidé - jeho manželka, se kterou je 30 let (vdané dámy, zkuste si představit, že vás manžel po 30 letech opustí a pak třeba zjistí, že to bylo jen chvilkové pobláznění), jeho děti, které mohou být třeba dospělé, ale přesto se jim rozchodem rodičů něco podstatného zhroutí... nebylo by vám v tu chvíli milejší mít za "protihráče" odpovědnou osobu jako Limai, než ženskou, která to s ním "potáhne" jako milenka nebo ho bude sama k rozvodu tlačit?

Takže Royo, já si myslím, že ze strany Limai to není "nechci tě a nikdy tě chtít nebudu", ale "jsem ve fázi, kdy váhám, a to, že ty do toho jdeš takto po hlavě, mě děsí." A její strach z rozbití rodiny vnímám naopak jako velmi pozitivní důkaz charakternosti, ani ne tak pro to, "co by řekli lidi", jako kvůli vědomí nevratnosti takového kroku i důsledků, které to bude mít pro dalších několik lidí a které nebude možné už nikdy úplně vzít zpátky?

Limai, poslyš, já Ti fandím a myslím, že Tvé pohnutky chápu. Zachovej se podle toho, jak to budeš cítit, myslím, že když uvažuješ tak, jak uvažuješ, tak je velká šance, že Tě Tvůj vnitřní maják nenavede do nějakého průseru. A hlavně se nenech nikam natlačit z nesmyslného pocitu viny a spoluodpovědnosti.