Téměř žádný sex

Dobré odpoledne,

potřebuju se asi vypovídat... možná posbírat cenné rady a získat optimismus...

Jsme spolu s přítelem necelých 9 měsíců, známe se déle. Od začátku vztahu spolu bydlíme, zatím v bytě u jeho rodičů.

Vztah máme moc hezký, máme se rádi, přes den se snažíme se ozvat, pořád máme snahu potěšit jeden druhého nebo si vzájemně pomáhat, rozumíme si a rádi a často se spolu smějem . Co se týká ale toho ostatního, je mi k pláči. Velmi rádi se k sobě přitulíme nebo si dáme pusu, ale poslední dobou jakákoliv bližší intimita zmizela, připadám si jako sourozenec Já bych se s ním milovala, až bych brečela ale přítel nějak už nemá chuť.

Vím, že jde hlavně o to, že má velmi náročnou práci, jak psychicky, tak i fyzicky (nebo spíš vzhledem k jeho zdr. stavu), ale mě to začíná ubíjet. Četnost je tak 2-3x do měsíce a mě to prostě nestačí. Nejde mi přitom ani tak o sex samotný (i když i o něj, nebudu popírat, s přítelem se mi tahle činnost moc zamlouvá ), jako spíš o to, že - I KDYŽ TO TAK NENÍ, mám pocit, že už partnera nepřitahuju, mrzí mě, že od něj necítím touhu po mě, že ke mě nevzhlíží s obdivem tak jako dřív... Když se pokusím o předehru já, což už ani nezkouším často (protože vím, že nebude mít chuť a nerada bych mu to ještě zhnusila), tak většinou není odezva.

Je mi prostě do breku z toho, že se už vedle něj necítím jako atraktivní přítelkyně, po které touží. Upřímně, dost mě deptá, že mě v posteli prostě odmítá, že o mě nemá zájem, ani když (když to řeknu ošklivě) se mu sama nabízím.

Jsem už zoufalá. Měnit vztah za jiný nebo "řešit" to nevěrou rozhodně nehodlám, kdyby to někoho napadlo ale potřebuju poradit, co s tím. Nejsem si jistá, jak dlouhodobě se taková situace dá zvládat se zdravým rozumem - a sebevědomím

Díky moc..