Re: předpony s-/z- a sdělit/zdělit

sděliti dok. (co komu, čemu) přenésti část, díl něčeho na někoho n. něco.
- Sdělí se molekulám mimo to i pohyb otáčivý. Vot.
- Toliko chut nepatrnou jí [vodě] zdělily [krystaly silice]. Presl.
- To mocnější kolísání vln sdělilo se již i mostu. Ner.
- [Zárodek cholery] zanesen bývá do vody, sloužící k naší denní potřebě, čímž nákaza člověku zdravému zdělena býti může. Ath.
- Hřbet [člověka] jinak se nepohnul než sděleným otřesem od souseda tu s té, tu s oné strany. Šlej.
- Malá Strana tak dlouho přechovávala jej [doktora] ve svých zdech, až i jeho šatu sdělila něco ze své vetchosti. V. Mrš.
- Moudrost nedá se z jednoho, jenž ji má, druhému, který ji nemá, sděliti. Vrch.

D (s kým co) zast. rozděliti, poděliti se s někým o něco.
- Co by mi byl vešken můj majetek, kdybych jej s ní [Hermínou] sděliti nemohl Sab.
- Lev, s kterým jednou chléb svůj sdělila, jak poslušný pes k ní se připlazil. Vrch.
- Prosil, aby královský trůn s ním sdělila a jej okrášlila. Něm.
- Komu přítelem byl Jarník, s tím by býval duši sdělil. Staš.
- Neodcházej ode mne, Pavlinko, zůstaň a sděl se mnou živobytí mé společně prožij. Něm.
- Láska k mé drahé milé choti, s níž jsem již po 45 let mnoho radostí a mnoho žalostí sdělil. Jg.

D (co komu, zast. co s kým) oznámiti, dáti na vědomí něco někomu.
- Půjdu; ale prve, mistře, vám všechno, co mou duší zmítá, sdělím. Čech.
- Nesdělí řeč, daná lidem, marně vypsat brk se snaží, co tam v nebi pojal [jinoch]. Čech.
- Sdělil [kaprál] svou obavu setníkovi. Kosm.
- Pak mi Pravda sdělil, že je matka jeho na poli. Svob. To všechno sdělili poslové o relaci své arciknížeti Ferdinandovi. Rez.
- Usedla ku psacímu stolku a dlouhým listem sdělila smutnou tu novinu mladé hraběnce Mary. Pfleg.
- Důvěrně jim [druhům] sdělil [pan Jíra], co byl u krále slyšel. Jir.
- Přivezl-li farář zprávy dobré, pospíší si jistě, aby je se mnou sdělil. Vach.
- Ještě však téhož dne sdělila s ní v síni starostův vzkaz. Rais.
- Opat tajně jej poslouchá a nařizuje mu, aby vše, co by mu Ježíšek řekl, s ním sdělil. Tille.
- [Přiběhla,] aby sdělila s jeho mladou manželkou svou nevýslovnou radost. Jir.

D sděliti se (s kým oč n. čím) zast. rozděliti se, poděliti se s někým o něco.
- [Komise farská] sebrala materiál, sdělila se o něj s hlavní komisí zemskou. Rez.
- I cožbych nešel a nezdělil se s vámi o blaženost poklidnou. J. J. Mar.
- Dvéře jeho byly vždy otevřeny pocestnému, s nímž se rád sdělil o poslední sousto. Rieg.
- Veškeré dědictví, kterým se sestrou Bohumilou zděliti se měl — [Kvido] spravovati začal. Klicp.

D (komu s čím, s kým oč) pověděti někomu něco. svěřiti se někomu s něčím.
- Škoda jen, že bylo tak málo lidí, jimžto by se mohla sděliti, jak velice se jí zde líbí. Bozd.
- Kolanda se chce s něčím sdělit … sám si svolává lidi. Staš.
- Kdo co chce a ví, není dlouho na rozpacích, jak a komu se sděliti. Mas.
- Vkrádaly se myšlenky, které se bál domyslit. S nikým se o ně také nesdělil. Šrám.
- Nyní byla řada na Bleskovi, aby také on se sdělil s druhy svými o své zážitky. Maj.
- Odebral se k přátelům svým, aby sdělil se s nimi o důležitou novinu. Šmil.
- Nemiloval sice spolky a hlučné druhův zábavy, ale jsa srdce citlivého rád se sdělil a upřímně pohovořil. Jir.


sdělovati ned. (co komu, čemu) přenášeti část, díl něčeho na někoho n. něco.
- Slunce rozpouští vůně pryskyřicové, vánek mořský je kolébá, sděluje, donáší, oblévá jimi člověka. R. Svob.
- Na přástkách sdělovaly se národní tradice s pokolení na pokolení. Herb.
- Teplo páře odejmuté sděluje se okolní vodě. V. Šaf.
- Tuberkule hovězího dobytka sdělují se syrovým mlékem selskému obyvatelstvu. Hol.
- Uměním je vědění si získat a podržet, ale ještě větším uměním je dále je sdělovat. Baar.

D (co s kým) podíleti se s někým o něco.
- Samotnost jeho [Petrského] zděluje s ním dívka. krásná Leona, blízká jeho pokrevná. Čechosl.
- S mužem zdělovala všecky nehody dlouhého obležení. Čechosl.
- Do domu chodí [student na kondice], aby svůj malý duševní poklad s dětmi sděloval. Tyl.

D (co komu, zast. co s kým) podávati zprávu, oznamovati.
- Obě ty zprávy ji tedy nepřekvapily, když jí je otec teď slavně sděloval. Zey.
- Posel se vrátil a přinesl list od pana ze Žerotína, v němž s ním sděluje výsledek své rozmluvy s biskupem Stanislavem. Elpl.
- Čípková už po druhé s ní sdělovala, kdo Vrbčenu potkal a kdy ji viděla naposled. A. Mrš.
- Každé rty, které sdělovaly doktorovu zvěst dále, přidaly o své újmě jednu zajímavou okolnost. Her.
- Thun sděluje, že odchod vojska na bojiště děje se dosti klidně. Mach.
- Oba starochové měli si mnoho vzájemně sdělovat. Staš.
- Nic jí [nemocné] neračte sdělovati, co by jí mysl jitřilo: Jir.

D sdělovati se (s kým oč) zast. rozdělovati se, děliti se s někým o něco.
- A já jsem tuze pyšná, abych se ve svém domě o vládu s jinou sdělovala. Tyl.
- Purkmistrům dána byla místo věrtele jednoho celá veliká várka, o niž by se sdělovali. Win.
- Nyní statek svůj za obecný vydáváme a o něj s nuznými se sdělujeme. Suš.

D sdělovati se (s kým oč, komu s čím) svěřovati se někomu s něčím, vyprávěti něco někomu.
- I jal jsem se s ním radostně sdělovati o svůj objev. Dur.
- Se ženou i s panímámou hovořil o přátelstvech. Sdělovali se o vzpomínky. Rais.
- Porozumění pro všechno, s čím se srdce ženy rádo sděluje. Jir.
- Jiní hospodáři volně se vracejíce, rokují o řemesle, o polní práci, sdělují se s trampotami svými. Rais.
- Selka vypravovala o svém mládí, a Břízek se také sděloval se vzpomínkami na domov. Rais