slabikotvorné R ,L

slabikotvorné r, l - snad nejjednodušší vysvětlení je to, že slabikou tvoří vždycky minimálně jedna samohláska (a, e, i, o, u, y) nebo dvojhláska ou, au, a pak i třeba až několik souhlásek k tomu.
takže teoreticky řečeno, kolik samohláse ve slově, tolik slabik.
Výjimku tvoří ty dvojhlásky au-to, ou-ha, pou-to, sous-sto.
Další výjimku tvoří slova, kde samohlásku zastupuje slabikotvorné R nebo l - prst, vrz, pr, trsť, plk, vlk, mrk, mr-ká, smr-ká. pl-ká, vr-ká.
Lidi, co maj hudební sluch, jsou na tom líp - tohle rozdělení na slabiky slyší...ale děti jsou vycvičené už ze školky, takže většině to nedělá problém.