máma a dieta

mluví se tu o vegetariánství, já ani moje rodna čistě vegetariánskou stravu neuznáváme, ale musela jsem řešit problém, jak vyvařovat, když jsem chtěla zhubnout. Manžel je velký jedlík ( a je to na něm poznat) a představa, že by se měl omezovat byla pro něj nepřijatelná. Děti jsou pohybově velmi aktivní, snědí, na co přijdou, aniž by to na nich bylo znát. Dcera i syn( tehdy 7 a 9 let )zaujaly totéž stanovisko jako manžel : nenechají si dietu vnutit. Tady je na místě podotknout, že jsem nevolila žádnou drastickou dietu, ale prosté omezení tuků, cukrů a množství . Zvolila jsem pro mě nejtěžší cestu : jim jsem vařila "normálně" a sobě dietně. Snažila jsem se neposlouchat jejich poznámky o jídle na mém talíři, odolávala jsem touze dát si taky, a myla jsem víc hrnců a tahala větší nákupy.Zásadně jsem jim nic nenutila. Měly možnost vzít si moje jídlo, a nebo alternativu pro ně. Časem neodolal nikdo. Nejdřív povolila dcera, která má největší sklony jíst saláty, zeleninu, a bez masité přílohy, nebo omáček se obejde docela dobře.Po ní se přidal syn a nakonec neodolal ani manžel. nejdřív jen ochutnal, později uznal, že existují i jiná jídla, než omáčky, řízky a salámy a že přidat do karbenátků kapustu, nebo nahradit majonézu jogurtem není svatokrádež, že drůbeží maso se dá upravit minimálně stejně chutně, jako vepřové a ryby jsou nepříjemné pouze tím, že mají kosti. Samozřejmě, že občas musím uvařit něco z jeho oblíbených jídel, ale nevzpěčuje se jídlům zdravějším. Mým největším úspěchem bylo, když přišel od lékaře se zděšením, že má vysokou hladinu cholesterolu v krvi a úpěl nad letáčkem, který dostal, s vypsanými potravinami, které smí a které ne. Přečetla jsem si, co přinesl a uklidnila jsem ho : takhle se u nás z pětasemdesáti procent už jí, aniž by si to uvědomil.
Závěrem jen toto: za dva roky jsem zhubla třicet kilo ( samozřejmě, že nejen díky dietnímu jídlu, ale i cvičení a pohybu vůbec ) a rodina se naučila bezbolestně jíst zdravěji. Naučili se, že zdravé může být i dobré, když se to dobře uvaří a nikomu se nic nenutí. Píši to proto, že spousta žen říká, že nemůžou zhubnout, když..., že nemůžou zavádět zdravější stravu protože... Takže- myslím, že to jde, alespoň já to mám vyzkoušené. Musí se vydržet, vynaložit trochu víc námahy, trochu utajovat, někdy prozradit výrobní tajemství oběda, až po té, co všichni pochválili a hlavně se nenechat odradit. Má některá (některý ) z vás podobnou zkušenost?