Re: Pneumokok a meningokok

Dobrý den.Dovolím si přidat taky můj názor na očkování,protože letos začátkem srpna nám onemocněl 15.letý nejmladší syn na invazivního meningokoka typu B se sepsí.Celý průběh nemoci popisuju jako reakci na článek,,Dopis mrtvému synovi" na seznamu.V Brně jsme měli dostatek času přemýšlet o tom,jestli naše další děti naočkovat,nebo neočkovat,vzhledem k tomu,že často navštěvují různé taneční zábavy.Možnost,že vám onemocní dítě na meningokoka je tak mizivá,že se dá přirovna k možnosti výhry 1.místa v loterii.Nemá vůbec cenu o tom dopředu přemýšlet,protože když to příjde,tak to stejnak nepoznáte a může být pozdě.Nepoznají to ani lékaři,natož my obyčejní lidé.Co bylo ovšem pro nás důležité,že jsem o této nemoci věděla dopředu z internetu.A to je tak jedinné,co pro to každý může udělat.Pak je to jen a jen v moci někoho,nebo něčeho(každý si to může představovat jinak)tam nahoře a jak se organismus dokáže sám s touto nemocí poprat.Vím,že ty matky kterým jejich děti nepřežily,můžou namítat,že se mi to pěkně říká.Ale ti lékaři na ARU a JIP dělali opravdu všechno co mohli.My jsme to viděli!! Něco jiného je očkování proti pneumokové infekci.Tato infekce způsobuje různé závažné nemoci,které občas můžou končit smrtí.Je daleko častější a proto by opravdu měly být děti od mala očkované.Dále nám tento p.doktor vysvětlil,že pokud se bude na každou nemoc (což by jistě mnozí lidé chtěli)očkovat,brzy si tato a jiné bakterie stane tak odolnou a zákeřnou,že už na ni nebude z daleka stačit pouhý penicilín,jako ted.Pro mě je tet jasné,že bych malé děti nechala naočkovat proti pneumokovým bakteriim a u našich velkých už dospělých si občas jemně vzpomenu na to co jsme prožili a stačí nám,že tet víme,že pokud by se to stalo znova,tak nás jen něco zkouší,kolik jsme schopni unést.