Diskuze : Záliby : Cestování v tuzemsku

My zamlada při cestování stopem spávali na střechách přístřešků autbusových zastávek. A na posedech taky. Bez mučeni přiznávám, že bych do toho už nešla.

jenny, asi tak... takový posed, do kterého moc neteče, může být za určitých okolností luxus...
Vůbec nejsem s¨to na dané téma nějak smysluplně reagovat, protože na charakteru akce, její délce, spoluúčastnících, mém věku, atd... záleží nepodkročitelné minimum někde mezi pod širákem pouze s celtou (bez spacáku, karimatky, čehokoli...) a welness hotelem s vlastní sociálkou, trepkama a županem k dispozici do toho wellness, kde musí být k objednání "moje" masáž, ke snídani v sortimentu švédského stolu míchaná vajíčka, a další a další

Alraune, to jo, pokud tam jsi jako host. Já to mám různý podle dýlky conu - na FF chci mít ideálně pokoj s vlastním příslušenstvím, ale nemusí to mít žádnou extra úroveň, stačí, když je to čistý. U víkendovýho conu klidně přespím na tý karimatce ve spacáku.

A jak toto predem overiš? Jake jsou zdi ?Pokud teda nemas kliku a v recenzi to nekdo primo nekritizuje...

Kdysi jsem spala na Slovensku ve sněhovém zahrabu, to je taková díra ve sněhu. Bylo nás asi dvacet, byl to horský přechod. Taky v iglu, na posedu, na autobusové zastávce, na posedu, pod pergolou na zcela cizí zahrade (to jsem se strašně bála), v řopíku za bouřky s jedním spacákem na dva lidi (to byla nějaká hra), za vytrvaleho deště v lese s jednim spacakem taktéž na dva lidi (druhý spacák jsme chteli uchovat suchý, byli jsme na dva týdny na vandru), takže tehdy bych řekla, že buď vlastní spacák, nebo aby na mě nepršelo a aby nemrzlo.
Dneska, vzhledem k počtu a veku dětí potřebujeme dvě místnosti, abychom se v noci nebudili, a možnost si uvařit.