Neprovdaná matka a pomoc státu

Zákoník práce a související předpisy upravují podmínky nároku na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou a dále zvláštní úpravu, která se týká žen pečujících o malé děti. Předpisy o nemocenském pojištění a mateřské dovolené stanoví podmínky nároku a výši dávek v mateřství. Na základě zákona o státní sociální podpoře náleží rodinám všechny obvyklé příplatky a příspěvky na děti a domácnost. Na jinou věcnou a peněžitou pomoc mohou potřebné rodiny dosáhnout z rozhodnutí orgánů sociální péče.

Mateřská a rodičovská dovolená

Základní výměra mateřské dovolené činí 28 kalendářních týdnů. Její prodloužení na 37 týdnů se týká osamělých matek a žen, které najednou porodily dvě a více dětí. Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy a ženy osamělé z jiných vážných důvodů, které ani nežijí s druhem. Mateřská dovolená se zpravidla poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve osm týdnů před tímto termínem. Nastávající maminka může dovolenou nastoupit i později. Upozorňuji však, že jestliže by se miminko narodilo v určeném termínu, neprodlužovala by se jí dovolená po porodu o nevyčerpané týdny před porodem, nýbrž by trvala jen 22 týdnů resp. 31 týdnů. Naopak pokud se miminko narodí dříve, a žena tak prokazatelně nemá možnost vyčerpat celých šest týdnů před porodem, náleží jí dovolená plných 28 resp. 37 týdnů (např. 2 týdny před porodem, 26 resp. 35 týdnů po porodu). O mateřskou maminka zaměstnavatele nežádá, pouze mu předloží předepsaný tiskopis podepsaný ošetřujícím lékařem s vyznačeným dnem nástupu na dovolenou. Po dobu mateřské dovolené je maminka zabezpečena peněžitou pomocí v mateřství. Dávky se vypočítávají obdobně jako nemocenská. Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou a výše dávek činí za kalendářní den 69 % denního vyměřovacího základu. Podmínkou pro přiznání mateřské je účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, a to v délce alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před porodem (tzv. čekací doba). Za situace, kdy žena uvedenou podmínku nesplní, může žádat o rodičovský příspěvek ihned po vyčerpání nemocenských dávek poskytnutých v souvislosti s porodem. Konečně, jestliže maminka není v pracovním ani obdobném poměru, nýbrž samostatně podniká, agendu ohledně dávek v mateřství obstarávají okresní správy sociálního zabezpečení. Účast na nemocenském pojištění není pro podnikatele povinná. Chce-li maminka pobírat dávky, musí splňovat podmínky stanovené zaměstnancům (čekací dobu), přihlásit se alespoň 180 dnů v období jednoho roku před porodem k nemocenskému pojištění osob samostatně výdělečně činných a pojistné hradit.

O poskytnutí rodičovské dovolené nutno zaměstnavatele požádat. Zaměstnavatel je povinen vyhovět, a to jak v rozsahu, který matka požaduje (nejdéle však do dovršení tří let věku dítěte), tak i ohledně termínu jejího nástupu. Obvykle navazuje na mateřskou dovolenou, lze ji přerušit a po přerušení opět nastoupit. Rodičovskou dovolenou může čerpat i otec, a to dokonce současně s matkou. Rodiči (jen jednomu) po tuto dobu náleží rodičovský příspěvek.

Mateřství a zákoník práce

Do zaměstnání může maminka nastoupit ihned po vyčerpání mateřské dovolené popř. i dříve, zásadně však nesmí mateřská trvat méně než 6 týdnů. Zaměstnavatel je povinen ženu zařadit na její původní práci a pracoviště. Jen výjimečně za předpokladu, že práce mezitím odpadla nebo bylo pracoviště zrušeno, ji zařadí na práci odpovídající její pracovní smlouvě. Lze hovořit o nároku na návrat na stejnou židli do stejné kanceláře. Jinak je tomu po skončení rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen zařadit ji na práci v souladu s pracovní smlouvou. Obrazně řečeno hovoříme o jiné židli v jiné kanceláři avšak o stejných pracovních podmínkách.

Maminka má rovněž možnost po návratu z mateřské dovolené bezprostředně požádat o vyčerpání dovolené na zotavenou a zaměstnavatel je povinen jí vyhovět. Zde připomínám, že dny čerpání mateřské se na rozdíl od rodičovské dovolené pro účely dovolené na zotavenou započítávají jako odpracované.

Matkám pečujícím o malé děti poskytuje zákoník práce zvýšenou první ochranu. Ohledně zakázaných prací a pracovišť matkám, pracovní doby, pracovních cest a rozvázání pracovního poměru platí obdobné zásady a podmínky jako u těhotných žen, což jsme podrobně rozebírali v Děti a my 1/2004 . Některé zákazy a omezení či úlevy se týkají žen pečujících o děti ve věku do 3 let, jiné do 8 let. Osamělým matkám je většinou ochrana poskytována až do dosažení 15 let věku dítěte.

Za zmínku jistě stojí i připomenutí nároku na zvláštní přestávky v práci ke kojení. Do konce jednoho roku věku dítě může žena čerpat dvě půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jednu půlhodinovou přestávku v práci za směnu. Započítávají se do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora tvoří soustavu dávek, kterými se stát podílí na krytí životních nákladů, zejména rodin s dětmi. Provádí ji prostřednictvím úřadů státní sociální podpory, jimiž jsou nově od letošního dubna úřady práce, v Praze zůstala agenda při městských částech. V našem případě může maminka žádat o porodné a rodičovský příspěvek, což jsou dávky, které se poskytují nezávisle na příjmu. Dále může požadovat přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Nárok ale i výše posledně jmenovaných dávek je odvislá od velikosti příjmů žadatele a jeho rodiny.

Za příjmy se obecně považují veškeré výdělky, které plynou z pracovněprávního a obdobného vztahu podléhající dani z příjmu. Rovněž tak výdělky z podnikatelské činnosti ale i příležitostných výdělečných činností. Dále se započítávají příjmy z pronájmu, prodeje nemovitostí, kapitálového majetku a další výnosy. Hledí se na dávky nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení a dávky státní sociální podpory a přijaté výživné. Upozorňuji, že tento výčet není zdaleka vyčerpávající. Příjem rozhodný pro přiznání dávky se pak stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny v rozhodném období, a to součtem jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u přídavku na dítě kalendářní rok (vždy předcházející, počítá se vždy od 1. října do 30. září následujícího roku), pro ostatní dávky se posuzují příjmy přijaté v předcházejícím kalendářním čtvrtletí. Za rodinu se považuje oprávněná osoba (žadatel) a s ní společně posuzované osoby tvořící domácnosti. Podle zákona se obvykle jedná o nezaopatřené děti a rodiče. Žije-li maminka – jako v našem případě – sama s dítětem, prokazuje své příjmy a příjem dítěte. Aby tomu tak bylo i v případě, že bylo otcovství určeno, ale otec s rodinou nežije, je třeba, aby maminka požádala o vyloučení otce z okruhu společně posuzovaných osob (aby se nezapočítávaly i jeho příjmy).

Dávky sociální pomoci

Nárok na porodné vzniká matce dnem porodu. Může je za jistých okolností uplatňovat i otec nebo osoba, která převzala dítě do péče. Porodné však lze vyplatit jen jednou. Platí se jednorázově a maminka musí o dávku požádat nejpozději do jednoho roku od porodu, jinak nárok zanikne. Výše porodného v současnosti činí 8450 Kč (u dvojčat 20280 Kč).

Na rodičovský příspěvek vzniká nárok rovněž narozením dítěte. Obvykle je výhodnější o něj požádat až po vyčerpání nároku na dávky v mateřství, bývají totiž vyšší. Od dubna jeho výše činí 3573 Kč a vyplácí se měsíčně. Lze o něj zpětně žádat jen ve lhůtě tří měsíců. Podmínkou pro vznik nároku je celodenní a řádná péče o dítě. Rodič už nově není omezen výší výdělku, může péči o dítě skloubit s podnikáním nebo jinou prací doma či třeba pracovním poměrem se zkrácenou či jinak upravenou pracovní dobou. Podmínka celodenní péče je splněna, pokud dítě pět kalendářních dnů v měsíci navštěvuje mimoškolní zařízení nebo mu s péči o něj pomůže v době, kdy pracuje nebo studuje, jiná dospělá osoba. Rodičovský příspěvek náleží do čtyř let věku dítěte nebo sedmi let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené.

Přídavky na dítě jsou odvislé, jak již bylo řečeno, od průměrných příjmů rodiny. Zákon stanoví tři příjmové limity, s nimiž souvisí konkrétní výše přídavku. Mechanismus výpočtu vypadá zdánlivě složitě, vše se odvíjí od stanovení hranice částky životního minima rodiny (součtem částek na osobní potřeby všech osob a částky na domácnost), která se porovná s příjmy rodiny. Podle toho se pak poskytuje ve zvýšené, základní a snížené výměře. Konkrétní částka se pohybuje v rozmezí od 237 Kč do 784 Kč. Podmínkou je nezaopatřenost dítěte a podání žádosti. Zpětně lze přídavek poskytnout jen za dobu tří měsíců. Poskytuje se v pravidelných měsíčních splátkách.

Na sociální příplatek má nárok rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, jestliže příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Opět jsou stanoveny různé koeficienty přepočtu v souvislosti se situací v rodině. Zohledněny jsou rodiny pečující o postižené dítě nebo osamělí či postižení rodiče. Opět o dávku musíte požádat, opět zpětně jen ve lhůtě tří měsíců. Dávku budete dostávat pravidelně měsíčně s tím, že po uplynutí kalendářního čtvrtletí se vždy dokládá aktuální sociální situace v rodině.

Příplatek na bydlení náleží těm, kteří žijí ve vlastním či nájemním bytě a jejichž příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Výše příplatku činí rozdíl mezi nákladem rodiny na bydlení a částkou vypočtenou podle zákonem daného mechanismu.

Každá jednotlivá žádost se podává na předepsaném tiskopise a dokládá se souvisejícími dokumenty (např. rodný list dítěte, nájemní smlouva atd.).

Dávky sociální péče

Samozřejmě mohou nastat situace, že se maminka, ačkoliv pobírá veškeré dávky, na které jí za splnění podmínek vzniká nárok, ocitne v tíživé situaci, protože má neočekávané či mimořádné výdaje. I v takových situacích může pomoci stát. Maminka může dosáhnout na nenárokovou jednorázovou dávku určenou rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem. O přiznání rozhoduje pověřený obecní úřad podle místa trvalého pobytu žadatelky. Podmínkou dávky není sociální potřebnost. Výše dávky činí v peněžité formě až 15000 Kč a až 8000 Kč ve věcné formě. V mimořádných případech může být věcná dávka poskytnuta až do výše 15000 Kč.

Konečně stát poskytuje i další sociální dávky, a to občanům sociálně potřebným. Za sociálně potřebného se považuje občan, jehož příjmy nedosahují životního minima a nemůže si svůj příjem zvýšit vlastním přičiněním a nemá vlastní majetek, z něhož by mu plynul výnos. Možnost zvýšit si příjem se kromě jiného nezkoumá u rodiče celodenně osobně řádně pečujícího o dítě mladší 4 let. O výši a druhu sociální dávky rozhoduje opět pověřený obecní úřad. Na základě zhodnocení celkové sociální situace žadatele pak může poskytnout jednorázové nebo měsíčně se opakující peněžité nebo věcné dávky. Pakliže povinný rodič neplní vyživovací povinnost určenou mu soudem, náleží nezaopatřenému dítěti, které se považuje za sociálně potřebné, i příspěvek na výživu a to až ve výši stanoveného výživného.