Proč máme méně jíst a více se hýbat

Dnes sice většina lidí ví, jak se zdravě stravovat, ale málokdo to opravdu realizuje. A to bohužel i tehdy, dojde-li skutečně k poškození organismu a dieta je v podstatě jedním ze základních předpokladů nápravy.

Většina lidí se nerozmyslí, jak a čím by se měla chránit před zátěží potravou. Nadměrným přejídáním a špatnou skladbou stravy i nedostatečnou fyzickou aktivitou si vytváříme předpoklady k tomu, jak nejhůře strávit druhou polovinu života a stáří. Poškození organismu se samozřejmě projeví až po letech, a to bývá někdy pozdě!

Na to, abychom mohli strávit druhou polovinu života a stáří co nejméně traumatizujícím způsobem, se musíme aktivně připravovat již od mládí. Začít se má již v dětském věku tak, aby se dětem zdravý životní styl stal normální součástí života, aby ho braly jako správný a přirozený. V některých rodinách, a bohužel i v médiích, se za naprosto normální a přirozené považuje kouření, konzumace alkoholických nápojů, vysedávání u televizní obrazovky. Navíc je útočeno na sebevědomí a smysly dětí i dospělých reklamními šoty ve smyslu, že jen ten je „in“, když pije to či ono, má to či ono auto apod. Určitá skromnost, sebekázeň, soucítění, to vše by mělo platit paušálně – a to i v jídle.

Jsme zavaleni množstvím informací, ale stále se lidem nedaří oddělit „zrno od plev“. V televizních reklamách jsou prezentovány výrobky, které obsahují cukr, trochu mléka a různé konzervační prostředky jako velmi vhodné pro děti. Zrovna tak, kdo nepije sprite či colu, není tak úplně v obraze, „co je správné“.

Je na nás, rodičích, prarodičích, učitelích, lékařích, abychom dětem ukazovali, co správné je, a co není, a jak se v tom mají orientovat. Je třeba dětem vštěpovat, že zdraví je dar, o který se musíme starat, nehazardovat s ním. Důležitá je radost z práce, ale také radost z toho, že třeba můžeme někomu pomoci. Člověk, který je sám se sebou vyrovnaný, dokáže svůj život lépe prožít. Psychika přímo souvisí s naším fyzickým stavem a navzájem se ovlivňují. Proto by se duševní hygiena neměla zanedbávat.

Co vařívaly naše prababičky

Je velká škoda, že opouštíme zvyky našich předků a zapomínáme na ně. Jsou to totiž zkušenosti ověřené generacemi a fungují. To se týká samozřejmě i jídla. Škoda, že jsme zapomněli na jídelníček našich babiček a prababiček. I v jídle platí – čím jednodušší, tím lepší. Jíst se má, když má člověk hlad, a ne když má chuť na něco dobrého. To samozřejmě platí pro děti, ale někdy hlavně pro dospělé. Dospělí jedinci jsou totiž už vyvinutí, a potravu potřebují k tomu, aby se udrželi v provozní teplotě. Na to, jak málo někteří z nás vydávají energie, by měli konzumovat tak třetinu toho, co běžně snědí. I pro nás, lidi, platí stejná pravidla, jako pro jiné živočichy v přírodě. Nejsme-li přejedení, jsme bystřejší, čilejší a dokonce i pohyblivější. Po jídle, nebo dokonce po přejedení, se tlumí mozková aktivita, neboť organismus vrhá své síly na trávení většinou neodpovídající kvantity jídla. Je zcela jasně vědecky prokázáno, že jedinci, kteří se živí jednoduchou skladbou potravy a řídí se heslem našich babiček „jez do polosyta, pij do polopita“, se dožívají vyššího věku v plném zdraví. A o to jde – dožít alespoň v relativním zdraví, nebýt předčasně odkázán na pomoc ostatních lidí a netrpět v závěru života nadměrnými bolestmi a obtížemi.

Škoda, že jsme zapomněli na jídla a koření, která se běžně vařila ještě na začátku našeho století. Měli bychom omezit maso a uzeniny a vrátit se k pohance, jáhlům, prosu, kroupám, kořenit majoránkou, bazalkou, kmínem, zázvorem, tymiánem, pažitkou, petrželkou. Místo toho používáme různá ochucovadla, která zatěžují játra – naši jedinou a zcela nenahraditelnou detoxikační jednotku. Konzervační látky, které jsou obsaženy ve většině hotových pokrmů, jsou i silným alergenem a pro děti jsou zcela nevhodné. Ostatně na takových výrobcích bývá uvedeno, že jsou pro děti do 3 let zakázány.

Bylo by rovněž vhodnější konzumovat ve větší míře plody naší tuzemské „výroby“, či alespoň klimatické zóny. Měli bychom jíst také vždy to, co momentálně příroda dává – tedy v sezóně jahod jíst jahody, v létě rybíz, angrešt, meruňky, na podzim jablka, hrušky, švestky, ořechy. Jsou lidé, kteří si denně kupují různé tropické ovoce, polykají vitaminové pilulky, jednou týdně jdou do posilovny nebo si zahrají tenis a přitom se necítí zdrávi. Chybí řád, pravidelnost a skromnost v jídelníčku i v životě.

Co se v mládí naučíš...

Největší vliv na formování osobnosti dítěte máme do jeho šesti let. Proto bychom měli vést děti ke zdravému a rozumnému životnímu stylu od nejútlejšího věku. I po šestém roce se samozřejmě osobnost dále formuje, ale čím dál později je těžší dítě výrazně ovlivnit. Nebojme se puberty a dospívání, kdy to občas vypadá, že naše snahy přišly vniveč. Děti se většinou po tomto pubertálním „období vzdoru“ samy vrátí k tomu, k čemu byly vedeny. A co je nejdůležitější – předají to jednou svým dětem.

Snažme se děti vést také ke sportu. Investujme finančně raději do toho, co děti baví, podporujme a účastněme se společně sportovních aktivit a dovolených. Je to daleko lepší, než dávat dětem tučné kapesné a kupovat jim věci, abychom omluvily svůj nedostatek času pro ně.

Je vhodnější dát si k večeři chleba s máslem a pažitkou a hrníček bylinkového čaje a společně si u večeře popovídat, než odjet autem na večeři typu hranolky a autem opět odjet domů k televizi.

Nedivme se, že dnes již čtrnáctileté děti mají problémy se žlučníkem, slinivkou, či ledvinovými kameny. Potíže tzv. středního věku se skutečně u mnohých přesunují do věku dětského. A je to nepochybně zaviněno špatným životním stylem. Méně jíst a více se hýbat by se mělo stát heslem člověka jedenadvacátého století! Ve všech vyspělých státech je čím dál větší procento lidí postiženo civilizačními chorobami. Souvisí to se stupněm rozvoje blahobytu. V zemích rozvojových sice lidé umírají např. na infekční choroby, ale infarkty, cukrovka, rakovina zažívacího traktu apod. se nevyskytují zdaleka tak často jako u nás. Tamní lidé mají totiž málo jídla a hodně pohybu.

Generace současných dětí je zatížena rychlým vývojem světa informatiky a sdělovacích prostředků. Ve škole prosedí třetinu dne většinou bez větší možnosti pohybu, s těžkou taškou učení jdou domů a není výjimkou, že druhou polovinu dne prosedí u počítače nebo u televize. Vadné držení těla, zhoršení zraku, bolesti hlavy, únava, nechutenství či naopak obezita bývají výsledkem takového denního režimu. Braňme tomu, dokud je čas! Snažme se překonat svou pohodlnost a jděme dětem vlastním příkladem. Jistě, máme málo času. Ale jakmile začnou děti dospívat, budou vyžadovat jinou společnost než tu naši. Buďme proto vděčni, dokud s námi chtějí třeba i větší děti trávit např. dovolenou. Užívejme si společných pěkných chvilek a prožívejme je radostně. Je to naše zásoba pro chvíle nepohody.

Ukazujme dětem, že jenom zdravý a spokojený jedinec může dosáhnout plnosti života, že peníze a předměty nenahradí zdraví, lásku ani zázemí, které potřebuje každý člověk.

Autorka pracuje jako praktická lékařka pro děti a dorost.