tisk-hlavicka

Pravidla hydratace v zimním období

Pokud tekutin nemáme potřebné množství, projeví se jejich nedostatek – dehydratace, a to akutní, nebo chronická.

O tom, jak důležitá je voda pro organismus a jaký význam má správný pitný režim, jsme psali opakovaně. Je třeba si také uvědomit, že hospodaření organismu s vodou významně ovlivňuje nejen prostředí a činnost, kterou provádíme, ale samozřejmě také roční období.

V zimě trávíme hodně času v místnostech, které někdy bývají příliš vytopené ústředním topením a jsou tedy obecně sušší a kladou větší nároky na odpařování vody povrchem těla (totéž platí i pro místnosti klimatizované). Současně se vysušují sliznice (především v nose, očích, případně ústech), což znamená, že jejich ochranná bariéra je narušena a snáze onemocníme, případně máme obtíže s chronickým zánětem očí.

Relativní vlhkost vzduchu je fyziologicky významnou veličinou, která má důležitou úlohu při termoregulaci. Ovlivňuje odpařování vody z plic a z povrchu těla. Optimální vlhkost prostředí je mezi 50 a 60 % relativní vlhkosti. Obvyklá vlhkost v místnostech s ústředním topením nebo klimatizací je však pouze okolo 20–25 %. V takovém prostředí se z povrchu těla odpařuje podstatně více vody,“ upozornila na tiskové konferenci nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská, Ph.D. A dodala, že obrat vody v organismu je větší než obrat všech ostatních látek – u osoby se sedavým způsobem života v mírném klimatu to jsou 2–4 l za den (5–10 % celkového tělesného obsahu vody). Optimální množství příjmu tekutin se pohybuje kolem 2 litrů za den – u dospělého člověka přibližně 40 ml na kg skutečné hmotnosti. Jde však o orientační údaj, potřeba vody je velice individuální.

Poměr mezi příjmem a výdejem tekutin se označuje jako vodní bilance. Denní příjem a ztráty tekutin by měly být v rovnováze. „Nejjednodušším ukazatelem vodní bilance je barva moči (pokud ji neovlivňuje nějaká léčba nebo potraviny jako červená řepa) – čím světlejší moč, tím lepší pitný režim, čím více žlutá až zlatavá barva moči, tím méně vody v těle,“ uvedla Tamara Starnovská.

Při ztrátách vody (v potu, moči, stolici) dochází také ke ztrátám minerálních látek, které řídí pomocí osmotického tlaku rozložení tekutin v těle. Minerální látky je proto potřeba doplňovat, optimálně z přírodních zdrojů.

Tekutiny získáváme především v nápojích a pak v potravě. Podle toho, jaké pokrmy konzumujeme (s vyšším či nižším podílem vody), potřebujeme více či méně vody v nápojích. Některé nápoje však nelze považovat za vhodné, protože jejich složení vede následně ke ztrátě tekutin z organismu – typicky jde o nápoje alkoholické, ale – hlavně u dětí – také o nápoje hodně slazené cukrem.

Potřeba vody v zimě

Potřeba tekutin v sušším prostředí (s nízkou vlhkostí) výrazně stoupá. Pokud například bydlíme v bytě s ústředním topením a máme tam teplotu 24 i více stupňů, ale dostatečné vlhko, máme běžnou potřebu vody. Máme-li v bytě vlhkost jen 23 %, potřebujeme vyšší příjem tekutin. Podle Tamary Starnovské je nejlepším řešením zjistit skutečnou vlhkost prostředí a tu zvýšit na optimum – příjem tekutin se pak zvyšovat nemusí. To ovšem neplatí, pokud naše činnosti v sušším prostředí vyžadují větší pohybovou aktivitu nebo delší mluvení (například učitelé ve školách a školkách) – v těchto případech potřeba tekutin dále stoupá (na vrub prostředí o 1 l za pracovní dobu, u mluvčích o 2 l).

Také mrazivé počasí s sebou běžně přináší sušší vzduch. Čím je počasí chladnější, tím více je pak potřeba to kompenzovat dostatečným množstvím nápojů, a to průběžně, nejen po přechodu ze zimy do tepla nebo naopak.

Optimální teplota chladného nápoje se pohybuje okolo 10 stupňů, v zimním období bývá příjemnější teplejší nápoj – okolo 18 stupňů. Pod vlivem chladného počasí spontánně dáváme přednost nápojům horkým, které by se však měly konzumovat teplé, ne vařící. Mezi vyhledávané chutě patří nakyslá, nahořklá a trpká.

Potřeba vody při zimních onemocněních

Typickými onemocněními v zimním období jsou virózy, rýma, kašel, případně horečnatá onemocnění. Všechny tyto zdravotní problémy vyžadují zvýšené množství tekutin. Při rýmě, kašli, zvýšené teplotě a pocení dochází totiž k větší ztrátě tekutin a organismus také potřebuje vyšší množství tekutin na vyplavení odpadních látek.

Pokud tekutin nemáme potřebné množství, projeví se jejich nedostatek – dehydratace, a to akutní, nebo chronická. Projevy mohou být různé a často si je s nedostatkem tekutin ani nespojíme. Bývá to například bolest hlavy, suchá kůže a sliznice rtů, sucho v ústech a suchý jazyk, zahuštěné sliny, křeče v rukách a nohách, zapadlé oči, suché s málo nebo žádnými slzami, snížené pocení, zvýšená tělesná teplota, zrychlený tep, únava nebo slabost, nevolnost a zvracení.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.