Nepříjemné zprávy o instantních dětských kaších

Testy potravin stabilně patří u čtenářů spotřebitelského časopisu dTest k nejžádanějším, v případě potravin pro malé děti je zájem ještě větší. dTest se proto rozhodl otestovat in-stantní mléčné kaše se sušeným ovocem. Jsou určeny pro zhruba půlroční děti a pomáhají jim s přechodem z mléčné stravy na tuhou. Protože se jedná o výrobky z kategorie zvláštní dětské výživy, vztahují se na ně velmi přísná pravidla regulující jejich složení i přítomnost nežádoucích látek. Právě na dodržení těchto pravidel se test kaší zaměřil. Výsledky ukázaly, že ne všechny výrobky těmto povinnostem dostály.

Recepty podle předpisů

S kaší se téměř každé dítě dříve nebo později setká při večeři, snídani nebo svačině. Rodiče považují za samozřejmé, že prodávaná výživa pro malé děti vyhovuje těm nejpřísnějším požadavkům na zdravotní nezávadnost. „Pro tuto kategorii výrobků upravuje směrnice složení, například limituje maximální obsah tuku nebo přidaného cukru. Samozřejmostí jsou pak výrazně striktnější limity pro veškeré nežádoucí látky včetně prakticky úplného zákazu výskytu reziduí pesticidů,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.

V první části testovacího programu zkoumala laboratoř výživové hodnoty, konkrétně obsah cukru a tuku. Největší podíl cukrů v jedné misce dodaly Sunar Mléčná kaše 8 cereálií příchuť švestka jablko (17,2 g na porci) a Sunar Mléčná kaše rýžová příchuť banán (17,1 g na porci) – v obou případech se jednalo pouze o laktózu, tedy mléčný cukr, nikoli o cukr přidaný. Nejvyšší podíl tuku v porci pak nabídla Hami Kaše na dobré ráno se 7 obilninami s jablkem a švestkami mléčná (4,7 g). Podobné hodnoty předvedly i kaše značek Hipp (4,6 g) a Gerber (4,5 g).

Nejzajímavější částí testu ovšem nebylo měření nutričních hodnot, ale analýza nežádoucích látek. „Zaměřili jsme se na čtyři skupiny chemikálií, jimiž jsme chtěli ověřit bezpečnost hlavních složek testovaných výrobků,“ objasňuje Hoffmannová z dTestu a dodává: „Zkoumali jsme nezávadnost sušeného mléka, přesněji v něm obsažených olejů. Sušené ovoce jsme podrobili analýze na rezidua pesticidů. Cereální část výrobků zkontrolovalo měření mykotoxinů. U rýžových kaší jsme ještě nechali prověřit obsah arzenu. Poslední bezpečnostní kontrolou bylo mikrobiologické vyšetření přítomnosti plísní a kvasinek.“

Laboratoř ve vzorcích nenašla žádné pesticidy, mykotoxiny, ani nežádoucí mikroorganismy. Tím ale dobré zprávy z měření nežádoucích látek končí. Hipp Mléčná kaše vícezrnná se švestkami i po zohlednění nejistoty měření překročila maximální povolený limit látky monochlorprodandiolu (3-MCPD) pro práškovou směs, který je 80 µg/kg. „Pro jistotu jsme spočítali, jak by se látka naředila po přípravě kaše ke konzumaci, ale i v tomto případě se koncentrace pohybovala nad přípustnou mezí,“ vysvětluje šéfredaktorka dTestu. 3-MCPD vzniká při rafinaci rostlinných olejů a může způsobovat poškození ledvin a reprodukčních orgánů.

Rýžové kaše zase zklamaly kvůli arzenu. Ten může být příčinou kožních ekzémů, srdečních chorob nebo neurologických potíží. Malé děti do čtyř let věku jsou vůči účinkům arzenu zvlášť citlivé, protože se u nich toxická látka rozkládá v menším těle, a zasahuje tak do vývoje mozku. „Je proto politováníhodné, že dva testované výrobky obsahovaly v sypkém stavu více arzenu, než dovoluje nová legislativa z roku 2023. Jistým uklidněním může být, že po přípravě kaše by se arzen naředil a vyhověl by limitům pro tekutou stravu. Nejhůře dopadly značky Hami a Sunar, které by legislativním požadavkům pro sypkou formu výživy nevyhověly,“ uzavírá za dTest Hana Hoffmannová.