tisk-hlavicka

Značnou část dětské stravy tvoří „prázdné“ kalorie

Prázdné kalorie jsou součástí potravin s vysokou energetickou hodnotou, ale s malou výživnou hodnotou.

Tyto potraviny mají stejný obsah energie jako jiné jídlo, ale chybí jim mnoho důležitých živin, jako jsou vitaminy, minerály, antioxidanty, aminokyseliny nebo vláknina.

Prožívala jsem dětství v době, kdy se nad složením jídla moc nepřemýšlelo. U nás doma se smažily vdolky, lívance, škubánky, vše na domácím sádle, polévky maminka často zahušťovala hutnou jíškou. Přesto jsme v dětství ani já, ani moji spolužáci netrpěli obezitou – jen jsme přišli ze školy, odhodili jsme tašku a skákali jsme panáka, hráli „školku“ s míčem, hráli na honěnou a na babu, občas jsme se cestou ze vzdálené školy, kam jsme chodili pěšky, „toulali“... Prostě jsme se hodně hýbali.

Reklamy cílené na děti

V dnešní době je to poněkud jiné. Děti tráví spoustu času u televize, notebooků, tabletů a dalších vymožeností moderní techniky, takže hodně sedí, a navíc jsou bombardovány silou reklam. Podle některých studií z posledních let je strava dnešních dětí tvořena z velké části tzv. prázdnými kaloriemi, jejichž zdrojem jsou většinou sladké limonády či „dobroty“ prodávané ve fast foodech, tedy nejvíce to, co děti vidí v reklamách. Reklamy například denně propagují přeslazené nápoje, čokoládové tyčinky, ve kterých je přece veškerá „energie sbalená na cesty“ (kam se většinou jede autem…), nebo bonbony „plné chuti“…

Děti jsou pro reklamy velmi snadný cíl. Přesně z toho důvodu se vyrábějí jogurty s lentilkami, proto ve fast foodech přidávají k dětskému menu hračku apod.

Lékaři dlouhodobě „bijí na poplach“ – v dětské populaci roste počet obézních dětí, což je mimo jiné následek přebytku kalorií, zvláště těch „prázdných“, tedy potravin (či spíše pochutin), kterým chybí další živiny důležité pro vývoj dítěte.

„Prázdné“ kalorie vedou k obezitě, způsobují hyperaktivitu, zvyšují pravděpodobnost diabetu 2. typu – počet dětských diabetiků 2. typu a hypertoniků také postupně roste.

Děti, které jsou od malička zvyklé na přehnané množství cukru v jídle, na umělá sladidla, na nadměrné solení, kterého se ve fast foodech nevyvarujeme, nedokáží ocenit chuť „pravého“, domácího jídla vařeného z kvalitních surovin bez nadměrného solení a slazení.

Jak z toho začarovaného kruhu ven?

Zdravý selský rozum nám velí, abychom učili děti jíst „pravé“ jídlo, které není nabízeno reklamě, a samozřejmě jim jít příkladem. Rozhodující jsou zejména rodiče – každý rodič by měl naučit své děti, co znamená „jídlo“ a které je pro tělo to správné. Člověk si přece většinou do dospělosti přinese stravovací návyky z domova (i když v dnešní době, kdy se cestuje víc a dál, než se starším generacím kdy snilo, si mladí lidé přivážejí zkušenosti s u nás neobvyklými jídly a jsou zvyklí si informace a recepty hledat na internetu).

Základem zdravého životního stylu je kalorický příjem, jenž je v rovnováze s činností, kterou člověk přes den provádí. Fyzicky těžce pracující lidé potřebují kalorií více, protože jim slouží jako palivo. Když chce člověk zhubnout, není řešením jen méně jíst, protože to může vést k podvýživě (je známou skutečností, že obézní lidé bývají často podvyživení). Rodiče by měli ukázat dětem, které potraviny obsahují „prázdné“ kalorie – že jsou to takové potraviny, které mají jen málo nezbytných živin.

Prázdné kalorie se vyskytují nejčastěji v potravinách, které obsahují bílý cukr – jsou to koláče, sušenky, cukrovinky, zmrzlina, nealkoholické slazené nápoje, bonbony apod., tedy všechny ty, které děti milují… Právě tak je obsahuje bílý chléb a pečivo, ale nevhodné jsou i některé tuky a hlavně obecně přesolené uzeniny.

Oplatka, nebo jablko?

Jana Škramlíková, výživová poradkyně, sportovní dietoložka a členka Společnosti pro výživu, vidí jako problém, že nevnímáme, zda je daná potravina či pokrm zdrojem sacharidů nebo bílkovin, jaký má poměr nasycených mastných kyselin, kolik obsahuje vlákniny apod. Nezabýváme se ani otázkou, zda přijímaná potrava vyhovuje momentálním potřebám našeho těla.

Na svých webových stránkách Jana Škramlíková mimo jiné uvádí velmi názorný příklad. „Oplatka Mila (v kakaové polevě, s mléčnou krémovou náplní) váží 50 g a do těla přináší energii v množství 284 kcal,“ píše Jana Škramlíková a dodává, že naproti tomu středně velké jablko, které váží 190 g, přináší do těla 116 kcal. Abychom tedy dostali z jablka stejné množství energie jako z oplatky, museli bychom ho sníst 450 g, což je 2 a půl kusu. Kdybychom tedy vyrovnali mezi oběma potravinami obsah energií, budeme mít před sebou na jedné straně 50 g a na druhé 450 g. Jaké jídlo má tedy větší schopnost nás zasytit?

„Představte si kostičku čokolády – váží 6 g a má 36 kcal, na druhé straně si představte hlávkový salát. Abychom dostali ze salátu 36 kcal, museli bychom ho sníst 200 g. Kostička čokolády se během okamžiku rozpustí na jazyku a o nějakém zasycení nemůže být ani řeči. Než ale sníme 200 g salátu, chvíli to potrvá a určitě si budeme vědomi toho, že jsme něco snědli…“ píše na svém webu Jana Škramlíková. A dodává, že nedostatek bílkovin v ovoci a zelenině lehce doplníme přidáním třeba jogurtu, tvarohu či jiné vhodné bílkoviny. Podobně je dobré se při nákupech zamýšlet nad obsahem sacharidů, tuků, vlákniny apod.

Pokud nám ale dítě přidá v obchodě do nákupního košíku oplatku Mila či jinou „dobrotu“, nemusíme s ním svádět „bitvu“ a za každou cenu sladkost vracet zpátky do regálu. Taková pochutina by však měla být výjimečnou, ne běžnou součástí dětského jídelníčku. Zrovna tak dítěti neuškodíme, když dvakrát či třikrát do roka společně navštívíme McDonald či KFC, pokud po tom dítě „touží“. Nemělo by se to ale stávat pravidelnou součástí nedělních vycházek. A v současné době dostaneme i ve fast foodových jídelnách zeleninový salát, a pokud je dítě na zeleninu zvyklé z domova a rodiče si zeleninový salát ve fast foodu objednávají, snad se k nim nakonec přidají i potomci.

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (2 názorů)
Můj názor Ka 9.9.2019 20:12
*Re: Můj názor Simča, dcery *1988 a 1997 11.9.2019 18:15




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Wellness Víkend   |   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.