Učte děti, aby nečekaly na žízeň

Víte, že se nemusíme ztratit na poušti, a přesto můžeme být ohroženi dehydratací? O pitném režimu se často hovoří, ale mnohdy na něj nedbají ani dospělí, tím méně pak děti, zvláště když se se začátkem školního roku na velkou část dne ocitají mimo dohled rodičů a prarodičů. Většina dětí ve věku 5 až 10 let pije podle průzkumů nerovnoměrně a nárazově.

„Pravidelný a vhodný pitný režim je pro lidský organismus zásadně důležitý. Jeho základ by měla tvořit čistá voda, neupravená, bez přidaných chemických látek. Nedostatek tekutin v těle označujeme jako dehydrataci.

Pokud zanedbáme pitný režim, nemusíme být ztraceni na poušti, a přesto se můžeme dostat do ohrožení života, a to v situacích, kdy se může potřeba tekutin denně výrazně zvýšit, například v horkých letních dnech, při sportu, při těžké práci apod.,“ říká nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS, a vysvětluje, že dehydratace se projevuje žízní, bolestí hlavy, únavou, pocitem suchosti v ústech, sníženým objemem moči, sníženou pružností kůže, zvýšenou tělesnou teplotou, zrychleným tepem, nevolností .

Pozor na dehydrataci

Nejrizikovějšími skupinami, které jsou dehydratací ohroženy, jsou děti a senioři. Pokud nepřijímáme dostatek tekutin, organismus vyvolá pocit žízně a zbrzdí vylučování moči a potu. Tím se ovšem omezí vylučování odpadních látek z těla, zvýší se tělesná teplota a dojde k nedostatečnému ochlazování těla, což má zvláště v horkých dnech za následek úpal, přehřátí organismu při selhání jeho vlastní termoregulace.

Děti jsou nedostatkem tekutin ohroženy především proto, že často včas nedostanou pocit žízně, a i proto málo pijí (stejné důvody dehydratace uvádějí většinou i senioři - že totiž nepijí, protože „nemají žízeň“). Děti, které nedostatečně pijí, jsou ve školních lavicích unavené, nesoustředěné, často je bolí hlava a cítí se vyčerpaně. K příznakům dehydratace patří i stres, nervozita a při dlouhodobé dehydrataci se objevují také problémy s ledvinami a nárůst podílu tuku v těle. Pití vody totiž čistí tělo a udržuje v běhu náš metabolismus, čímž přispívá i ke „štíhlé linii“.

Pít se má v průběhu celého dne, po menších dávkách tak, aby byl organismus schopen tekutiny efektivně využít. V noci však „jede“ v jiném režimu a má i nižší potřebu tekutin. Ráno stačí začít nápojem a organismus strádat nebude.

„Množství potřebných tekutin se liší podle věku, fyzické aktivity, zdravotního stavu, prostředí. Na zásobování organismu tekutinami se podílejí nápoje (1200-1500 ml), voda v potravinách (700-1000 ml) a voda vytvořená v rámci metabolismu (20-300 ml). Tekutiny v jídle hrají poměrně významnou roli, protože například tříkilový meloun (hrubé váhy) může pokrýt i 2 litry tekutin. Ovšem ti, kteří jedí především suchou stravu - např. maso s přílohou, musejí potřebné tekutiny dopít. Výdej tekutin probíhá močí (1200-1500 ml), stolicí (100-150 ml), potem a dýcháním (1000 ml),“ vysvětluje Věra Boháčová. A dodává, že obecně se dá říci, že bychom měli vypít zhruba tolik tekutin, kolik vymočíme. Dobrým vodítkem je barva moči, která by měla být velmi světlá - tmavá, koncentrovaná moč ukazuje na nedostatečný pitný režim. Pro dospělého se uvádí doporučený příjem tekutin asi 35 ml/1 kg tělesné hmotnosti/1 den.

Manuál pitného režimu

Kromě množství je také důležité složení přijatých tekutin. V horkých letních dnech, kdy tělo ztrácí s tekutinami i minerální látky, je třeba doplnit i je. K tomu se dobře hodí minerálky. Slabě i středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, ve dnech, kdy se více potí me, je dobré pitný režim doplnit i vodami silněji mineralizovanými.

Mezi vhodné nápoje patří také přírodní, tedy uměle nepřislazované, ovocné šťávy a čaje. (Pozor - v horkých dnech není dobré pít bez přísunu dalších tekutin kávu ani silný černý čaj.)

Všechny nápoje by měly být neslazené nebo jen co nejméně, mírně slazené si můžeme dopřát například při sportování a pohybu.

Žízeň rozhodně lépe zaženou nápoje o teplotě kolem 16°C než nápoje ledové, které mohou zvláště dětskému organismu způsobit teplotní šok a žaludeční křeče (stejně jako nápoje přeslazené).

Podle průzkumů až 50 % dětí pije nejméně jednou týdně slazené limonády a tzv. kolové nápoje a 8 % dětí pije tyto „tekuté cukry“ denně! Celých 11 % z celkového objemu vypitých limonád a kolových nápojů vypijí teenageři ve věku 11-17 let, ti navíc často vůbec nepijí ráno, ale až dopoledne, což je prostě špatně. V limonádách a džusech je velmi vysoký obsah cukrů a v některých případech je tak možné, že děti do sebe za jediný den dostanou více cukru z pití než z potravy. Výzkumy totiž potvrzují, že více než polovinu doporučovaného denního příjmu cukrů děti přijmou z oblíbených slazených nápojů.

Pro děti a mladistvé jsou však nevhodné i energetické nápoje, které jsou především u teenagerů velice oblíbené, avšak k běžnému pití se naprosto nehodí. Jednak dětské tělo trpí přítomností kofeinu, či jiných stimulantů, jako je taurin či inositol, které jsou jednou z příčin hyperaktivity. Ale energetické nápoje obsahují také nadměrné množství cukrů a umělých sladidel, čímž přispívají ke vzniku diabetu a civilizačních chorob. Energetické nápoje jsou navíc močopudné a tělo podstatně odvodňují. Při jejich pití by tak měl být kladen ještě přísnější důraz na pití čisté vody, která případné riziko dehydratace vykompenzuje (podrobněji viz zde).

Co by měly děti pít?

Pro děti je úplně nejvhodnější čistá pramenitá voda, případně prostřídaná slabě či středně mineralizovanou minerální vodou, dále neslazené ovocné a bylinkové čaje a občas stoprocentní džus.

Ideální je učit děti dodržovat zdravý pitný režim již od útlého věku. Pokud jsme ale v tomto případě jaksi „zaspali“, dbejme alespoň na to, aby dítě mělo s sebou vždy do školy kromě svačiny připravené i dostatečné množství vhodného nápoje. Doma však jejich pitný režim můžeme kontrolovat lépe, proto je dobré se vždy ujistit, že se dítě dostatečně napije ráno před odchodem do školy a také odpoledne a večer.

Děti, které sportují, mají potřebu tekutin vyšší a je proto třeba zajistit, aby se mohly kdykoliv v průběhu sportovní aktivity i po ní dostatečně napít a doplnit tak vypocené tekutiny a minerály. Pro tento účel je nejvhodnější minerální voda, která zajistí obojí bez zbytečných kalorií a umělých aditiv.

Doporučený denní příjem tekutin pro děti na základní škole je přibližně 2 litry, což odpovídá čtyřem půllitrovým láhvím či osmi běžným sklenicím nápoje

Učme děti, aby nečekaly na žízeň a aby pily po celý den, aby pokud možno nepily ledové nápoje, ideální teplota i letních nápojů je 16-18 °C.